Knížka plná básniček, říkanek, doříkánek a v neposlední řadě i hádanek. Krom toho čtenáře strhne i do víru nápaditých výtvarných hrátek pro malé i velké, při nichž se barvičkami šetřit rozhodně nebude...

Netradiční průvodce, navazující na úspěšný titul Brno nacistické, připomíná čtenářům temné období stalinismu, které zásadně proměnilo nejen samotné město, ale i jeho obyvatele. Představuje více než padesát míst, seřazených na časové ose od Vítězného února po dozvuky kultu osobnosti. Jsou to nejen lokality spojené s komunistickým útlakem, procesy, persekucí církve a třídních nepřátel, ale i centra moci a dějiště pompézních oslav. Další místa připomínají osudy lidí, účastníků nejdůležitějších událostí, jako byl mocný krajský tajemník Otto Šling, popravený během procesu s Rudolfem Slánským, básník Jan Zahradníček či přední brněnský intelektuál Čestmír Jeřábek. Kniha je doplněna autentickými vzpomínkami a zejména množstvím unikátních fotografií a dokumentů z veřejných i soukromých archivů a sbírek. 

Jaká byla atmosféra Brna „pod hákovým křížem“? Poněkud netradiční průvodce, který prostřednictvím příběhů čtyřiceti brněnských lokalit seznamuje čtenáře s tím, jak vypadalo město v době nacistické okupace. Na časové ose, vedoucí od obsazení k osvobození, jsou představena místa spojená s nacistickými koncentračními a internačními tábory, úřadovnami gestapa, okupačními úřady, vysokými školami, českou kolaborací, válečnou výrobou, holocaustem Židů, Romů a homosexuálů, propagandou, germanizací města i stavebními či památkovými zásahy v duchu národního socialismu. Další lokality jsou vybrány na základě konkrétních událostí, provázejících dějiny Brna ve vybraném období, jako byla návštěva Adolfa Hitlera, 17. listopad 1939, bombardování nebo osvobození Rudou armádou. Několik míst je spojeno s významnými osobnostmi či konkrétními oběťmi, jako byl zemský prezident Jaroslav Mezník, jeho nástupce Karl Schwabe, gestapák Otto Koslowski či jedna z mnoha obětí holocaustu Willy Bondy. Příběhy jednotlivých míst jsou doplněny autentickými vzpomínkami, reflexemi či texty z dobového tisku a především mapami a dobovými fotografiemi. Kniha tak může sloužit jako skutečný průvodce, ale stejně tak jako četba vysvětlující konkrétní historické procesy na ploše jednoho města

Sbírka kritických článků na adresu současného inscenování oper z pera renomovaných autorů v čele s významným režisérem Václavem Věžníkem.

Čtivý portrét z pera předního britského historika a životopisce líčí životní osudy jedné z klíčových osobností britské politické scény minulého století. William Gladstone vstoupil jako poslanec na britskou politickou scénu už v roce 1832.

Anna Freimanová, Václav Havel, Martin Palouš, Paul Wilson, Michael Žantovský a David Dušek (ed.)
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě.

První prezident samostatného Československa
působí na všech fotografiích velice vážně. Však
také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice
zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako
student byl pěkné kvítko – provokoval učitele
a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč!
A že se vedou klepy o tom, kdo byl jeho otec.
A že nejdřív zkoušel být zámečníkem (což ho
nebavilo) a kovářem (což ho bavilo). Dál už prozrazovat
nebudeme. Všechno se dozvíte ve třetím
díle edice Velikáni do kapsy a průvodci vám
budou Masarykova dcera Alice, básník Viktor
Dyk, jedna chytrá holka a jeden pes.

Tělo není pitomé, umí se uzdravovat samo. Jenže my se k němu občas chováme jako k největšímu nepříteli. Házíme mu pod nohy spíš než příslovečné klacky rovnou klády. A k tomu žijeme tak, aby mělo pořád co opravovat. Býváme unavení, nemožní, nemocní. Lékaři si nevědí rady. A pak přijde rada, která spojí odjakživa spojené, tělo a hlavu. Ejhle, zdraví se vrací. Kniha lékaře Jana Hnízdila je složená z příběhů lidí, kteří byli ochotní naslouchat, vzali vlastní rozum do vlastní hrsti a uzdravili se a doplněná rozhovory na téma komplexní medicíny, které vedla mimo jiné s psychiatrem Radkinem Honzákem, biologem Stanislavem Komárkem nebo etnologem Mnislavem Atapanou Zeleným novinářka Klára Mandausová.