Dva příběhy, dvě doby, čtyři mladí lidé a jediný dopis, který všechny spojuje.

 Role tzv. šedých eminencí je v dějinách často nejen opomíjena, ale i nedoceněna, ačkoli je zpravidla jen dočasná. Tyto osobnosti obvykle stojí v pozadí politického a společenského dění, avšak navzdory tomu disponují možnostmi rozhodovat o důležitých otázkách, mnohdy mají ve svých rukou osudy celých národů. Tato kniha nabízí zúžený výběr historických postav, které na sebe v běhu dějin výrazně upozornily právě tím, že se staly šedými eminencemi, a pro svá životní dramata, která díky tomu prožily, se jejich jména trvale zapsala do historické paměti. S jejich jmény se pojí dobro i zlo, často dokonce obojí, neboť se většinou jednalo o vcelku kontroverzní osobnosti. Tak už to bývá – dějiny totiž nelze nahlížet skrze černobílé prizma a pro ty osobnosti, jež je pomáhaly spoluvytvářet, to platí dvojnásob. Z jejich životních osudů můžeme dnes čerpat jisté poučení, neboť poučení z dějin nám i v současnosti často chybí…

 Přicházíme s novou řadou českého jazyka pro 1. ročník základních škol a podrobnou metodickou příručkou pro učitele. Její předností je propojení genetické a analyticko-syntetické metody čtení. Moderní způsob výuky je zaměřený na čtení s porozuměním – prověřeno pilotováním na několika školách v ČR.

My máme 1/2 Euro

Autor v dějinné zkratce líčí osudy a život čtyř generací,  které spojuje osidlování Pohraničí první generací v r. 1945 a návrat jejích potomků po provedených restitucích. Věcně a s humorem nahlíží na způsob a možnosti života v době, kdy z nových sedláků v Pohraničí se stali opět bezzemci, z jejich dětí a vnoučat generace budující socialismus a hledající své místo ve společnosti i ve světě. Vyprávění zachycuje osobní statečnost, úspěchy i prohry každé generace.  Satirický pohled na problémy selského stavu, společnosti a nositelů politické a ekonomické moci místy vyznívá jako nástin části veřejného mínění.

 Dějinné peripetie druhé poloviny 20. století zanechaly na tváři moravské metropole možná překvapivě pestrý otisk. Stopy sorely nacházíme na sídlištích brněnských předměstí, zářným příkladem bruselského stylu je hotel Continental, za jednu z nejúspěšnějších českých architektonických realizací byla označena brutalistní budova Ingstavu ve Štýřicích. Proslulý kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích, radnice v Žabovřeskách či Moravská zemská knihovna dokládají ozvěny hnutí high-tech, postmoderny i dekonstruktivismu. Druhý díl úspěšného průvodce po brněnské architektuře představí slavné i méně známé stavby. Hesla opět doprovázejí fotografie zachycující současný stav budov, publikace obsahuje přehledné mapy s vyznačenými objekty a medailonky architektů.

 Publikace, jež navazuje na úspěšnou řadu průvodců Praha moderní, představí slovem a obrazem přes sto významných staveb, jež v moravské metropoli vznikly od nástupu secese přes hledání národního stylu za první republiky, modernistické výboje spjaté zejména s funkcionalismem až po fašistickou a komunistickou totalitu, která dosavadní stavební vývoj na dlouhou dobu přerušila.
Výběr objektů, prezentovaných ve svém současném stavu na fotografiích Pavla Hrocha, vytváří představu o jednotlivých obdobích, vývoji technologií a estetických názorů a politických a hospodářských proměnách. Průvodce je rozdělen do kapitol podle městských čtvrtí a zahrnuje rovněž mapky s vyznačenými objekty.

 Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.

 to je název motivační knihy rozhovorů s tělesně postiženými lidmi, kteří dosáhli i přes svůj handicap pozoruhodných výkonů.