Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý. Řada z nich má gotické jádro, většina prošla úpravami v době baroka a renesance a nechybí mezi nimi ani kostely stavebně i interiérem moderní, ba nejmodernější. Každý z nich má však nejen svou charakteristickou podobu, ale i jakési zajímavé a tajemné fluidum. To každého návštěvníka hned u vchodu ovane, uvitá a nenásilně ho přinutí se aspoň na chvíli zastavit a obrátit mysl k neznámým tajemným výškám, jež navozují klid a možnost zamyslet se i nad sebou samým. Mnohdy to přinese i úlevu od každodenních starostí. Není asi divu že právě ony brněnské kostely jsou Brňany i návštěvníky Brna proto často vyhledávány a těší se také velké úctě a vážnosti. 

 Rozsáhlá výpravná monografie představuje poprvé v češtině zakladatele německého expresionismu a nejvýznamnějšího německého malíře 1.třetiny 20.století. Kniha mapuje životní pouť umělce v Německu a Švýcarsku včetně malířových kontaktů na české umělce (Filla, Čapek, Gutfreund, Kubín, Kubišta, Nowak) a Kirchnerův vliv na českou uměleckou avantgardu po roce 1910. Barevná obrazová příloha nabízí čtenáři výběr nejlepších děl autora ze světových galerií.

 Role tzv. šedých eminencí je v dějinách často nejen opomíjena, ale i nedoceněna, ačkoli je zpravidla jen dočasná. Tyto osobnosti obvykle stojí v pozadí politického a společenského dění, avšak navzdory tomu disponují možnostmi rozhodovat o důležitých otázkách, mnohdy mají ve svých rukou osudy celých národů. Tato kniha nabízí zúžený výběr historických postav, které na sebe v běhu dějin výrazně upozornily právě tím, že se staly šedými eminencemi, a pro svá životní dramata, která díky tomu prožily, se jejich jména trvale zapsala do historické paměti. S jejich jmény se pojí dobro i zlo, často dokonce obojí, neboť se většinou jednalo o vcelku kontroverzní osobnosti. Tak už to bývá – dějiny totiž nelze nahlížet skrze černobílé prizma a pro ty osobnosti, jež je pomáhaly spoluvytvářet, to platí dvojnásob. Z jejich životních osudů můžeme dnes čerpat jisté poučení, neboť poučení z dějin nám i v současnosti často chybí…

My máme 1/2 Euro

Autor v dějinné zkratce líčí osudy a život čtyř generací,  které spojuje osidlování Pohraničí první generací v r. 1945 a návrat jejích potomků po provedených restitucích. Věcně a s humorem nahlíží na způsob a možnosti života v době, kdy z nových sedláků v Pohraničí se stali opět bezzemci, z jejich dětí a vnoučat generace budující socialismus a hledající své místo ve společnosti i ve světě. Vyprávění zachycuje osobní statečnost, úspěchy i prohry každé generace.  Satirický pohled na problémy selského stavu, společnosti a nositelů politické a ekonomické moci místy vyznívá jako nástin části veřejného mínění.

 V knize najdete praktické rady psycholožky a vedoucí rodičovské podpůrné skupiny, jejichž cílem je odpovědět na otázku: Co se sebou jako rodič mohu udělat, abych lépe vychovával své dítě? Autorky vycházejí ze zkušeností dospělých, kteří vyhledali odbornou pomoc kvůli potížím s výchovou dětí, a přinášejí poznatky z psychologických výzkumů; tyto informace pomohou rodičům lépe pochopit problémy s chováním dítěte nebo s vlastním prožíváním a reakcemi a usnadní jim přijmout tyto skutečnosti jako přirozenou součást určité etapy životního cyklu. Kniha povzbudí maminky a tatínky při zvládání obtížných situací provázejících výchovu a ukáže, že cesta ke kvalitní přípravě potomků na život vede přes práci na sobě samém.

Brněnské ulice vyprávějí své dějiny 1.díl

Autorem je tentokrát Leopold Künzel, brněnský rodák pocházející ze smíšeného československého manželství. Leopold Künzel byl do města Brna opravdu zamilován a už jako mladý začal velice důkladně studovat brněnské dějiny a shromažďovat potřebné materiály. O těchto věcech vždy mluvil jako o „pokladech naší vlasti“ a ponejvíce se soustřeďoval na historii brněnských ulic. Publikoval prakticky jen v denním tisku a velmi se těšil na konec druhé světové války, protože zamýšlel vydat svá díla o brněnských ulicích jako knihu. Zahynul však v dubnu 1945 a jeho záměr se tedy nezdařil a jeho dílem, které se nebojíme nazvat jako skvělé a profesionálně dokonalé, se pak desítky let nikdo nezabýval. Nyní, 74 let po Künzelově smrti, se však situace mění a vydáváme z jeho tvorby první  knihu, současně věříme, že nikoli poslední. Veškeré texty jsou v češtině i němčině a dějiny ulic jsou doprovázeny více než dvěma sty historických kreseb i fotografií. V knize najdete pojednání o ulicích Kopečné, Dominikánské, Biskupské, Pekařské, Veselé, Kozí, Kolišti a mnoha dalších.

 Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.