Ukážu Vám, jak i pomocí běžných potravin můžeme uvařit velmi rychle jednoduchá a přitom zdravá jídla, která budou chutnat celé Vaši rodině.

Kniha nesoucí podtitul „Zamyšlení nad problematikou vědecké práce v etnologii“ je výsledkem třicetiletého působení autorky v Akademii věd ČR v Brně. Sborník brilantně napsaných esejí o etnologii – vědním oboru, který nás denně provází v různých formách. Autorka knihu napsala nejen k užitku ostatním etnologům, ale jakožto i čtivou a zajímavou publikaci pro laickou veřejnost.

Kniha obsahuje obrazovou přílohu.

Sbírka kritických článků na adresu současného inscenování oper z pera renomovaných autorů v čele s významným režisérem Václavem Věžníkem.

Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišla..

 Anotace:

Musela jsem zakusit bolestivý Pád, mrazivé peklo a boj o život, abych pod vedením mimořádné osoby konečně spatřila ryzí světlo, které mě probudilo z temnot a nastolilo pravý způsob bytí, ve kterém prožívám zázraky, uzdravuji se na duchu i na těle, plním si své sny a oprošťuji se od nemocí, strachů a zakořeněných bloků. Stala jsem se sama sobě Mistrem, nalezla jsem svou prapodstatu a komunikuji se světelnými bytostmi, anděly a svým strážným andělem.

Tuto svoji pravdivou výpověď jsem sepsala pro všechny ty, kteří si přejí šťastnější život. 

 http://www.energickecentrum.cz/cesta-domu-praxe-_-pod-ochranou-andelu

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

Čtyři postavy tohoto „léčivého románu“ reprezentují čtyři stránky lidské bytosti, které často nedovedeme harmonicky rozvíjet.

Recenze: Tato kniha je v lecčems ojedinělá. Nevypadá jako učebnice, ale spíše jako čtivý příběh – a přitom vlastně učebnicí je. Je inspirací, jak si lépe uspořádat postoj k životu a jak lépe vyvažovat jednotlivé složky své osobnosti. „Léčivý román“ – to je podtitul a také těžiště knihy. Jednotlivé složky osobnosti jsou reprezentovány čtyřmi postavami, jež nám dobře popíší podstatu každé z nich. Nelekněte se prosím, když budou jednat nelogicky nebo i trochu schizofrenně. Vstupujeme totiž do oblastí, které pouhou logikou popíšeme jen stěží.

Přesuneme-li se do roviny příručky, můžeme říci, že kniha pojednává daleko více o tom, co nám nejčastěji brání dostat se na duchovní cestu, nežli o samotném cíli této cesty – absolutní realitě. Věnuje se rozpoznání toho, které ze svých čtyř složek upřednostňujeme na úkor zbývajících a tím se dostáváme do nerovnováhy. 

Pjér la Šé'z je psycholog, terapeut se sympatiemi k C. G. Jungovi.

 Začneme-li se duchovně probouzet, nebudeme zpočátku své duchovní cestě rozumět; ještě obtížnější pak bude naše vnímání někomu sdělit.