Kategorie: Knihkupectví E-SHOP 
Román určený především pro dívky, které se zajímají o koně a rády by se dověděly o této zálibě něco víc.
Dozvědět se více
Ze vzpomínek (a nejen z nich) dirigenta, hudebního skladatele a pedagoga Josefa Staňka.
Dozvědět se více
Špalíček dvanácti krásných pohádek pro děti. Nečekejte notoricky známé příběhy, nýbrž nová, ještě neokoukaná vyprávění. Ani těmto novým pohádkám však nechybí velké kouzlo a ukrytá moudrost, tedy to, co se od pořádné pohádky očekává. Každou z dvanácti pohádek doprovází obrázek od Michaela Keršnera, který čtenáře spolehlivě uvede do světa plného fantazie…
Dozvědět se více
Halina Pawlowská tvrdí, že když slyší slovo „zralá“, vybaví se jí sýr, u kterého je nejvyšší čas ho zkonzumovat.
Dozvědět se více
Knížka plná básniček, říkanek, doříkánek a v neposlední řadě i hádanek. Krom toho čtenáře strhne i do víru nápaditých výtvarných hrátek pro malé i velké, při nichž se barvičkami šetřit rozhodně nebude...
Dozvědět se více
Hantec v zážitcích padesáti osobností šoubyznysu.
První hantecová kuchařka na světě. Jídla s příběhem.
To, že hantec způsobuje dobrou náladu a navíc chutná skvěle, zjistíte v dvojknize 50 odstínů hantecu / 50 chutí hantecu. V padesáti rozhovorech s našimi celebritami, které se nějakým způsobem „dotkly“ hantecu, se dočtete často i dost pikantní historky legendárních brněnských postav. I třeba o tom, jak se stalo, že se Zlatý slavík do Brna nedostal, a jak se vlastně v Brně hantec objevil. Pro tápající v tomto slangu nechybí ani hantecový slovníček.
Anna Freimanová, Václav Havel, Martin Palouš, Paul Wilson, Michael Žantovský a David Dušek (ed.)
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě.
První prezident samostatného Československa
působí na všech fotografiích velice vážně. Však
také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice
zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako
student byl pěkné kvítko – provokoval učitele
a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč!
A že se vedou klepy o tom, kdo byl jeho otec.
A že nejdřív zkoušel být zámečníkem (což ho
nebavilo) a kovářem (což ho bavilo). Dál už prozrazovat
nebudeme. Všechno se dozvíte ve třetím
díle edice Velikáni do kapsy a průvodci vám
budou Masarykova dcera Alice, básník Viktor
Dyk, jedna chytrá holka a jeden pes.
Červenková, Renata; Kolář, Pavel: Labyrint pohybu
Proč nás po vytržení zubu může začít bolet koleno? V čem při tělesném výkonu pomáhá hekání? K čemu je Novaku Djokovičovi při tenisu dobré, že umí skvěle napodobovat jiné lidi? Známý fyzioterapeut ukazuje člověka jako opravdu složitou psychosomatickou jednotku a nabízí podněty k zamyšlení, jak se „svými“ těly zacházíme a nakolik jsme k nim pozorní.
„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“...
Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali?
Autorka Renata Červenková v nakladatelství Vyšehrad již vydala knihu rozhovorů s MUDr. Honzákem
Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.
V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.
Dozvědět se více
Nevybrali jste položky k porovnání.
V košíku nejsou žádné položky.
