O autorovi:

Josef Staněk (nar. 1920 v Malešově), dirigent, hudební skladatel a hudební pedagog, prošel od počátku druhé světové války divadly v Liberci, Olomouci, Ostravě (zde vybudoval ojedinělou Ostravskou komorní operu) a Banské Bystrici, vyučoval na žilinské a ostravské konzervatoři, na níž zároveň vedl uznávaný komorní orchestr, strávil dva roky jako hostující profesor na hudební akademii v japonském Tokiu a dvakrát po několik týdnů pracovně pobýval v Krasnojarsku na Sibiři. V posledních letech žije v Brně, kde vede soubor komorní opery ORFEO.

O knize:

Jeho rozsáhlá kniha nejsou pouhé paměti. Před čtenářem sice defilují barvité záznamy a postřehy z jeho pestrého uměleckého života, ty jsou však stále prokládány někdy až mučivými úvahami o smyslu života a práce, o mezilidských vztazích dobrých i zlých, ale hlavně o lásce, ať k ženě nebo k hudbě. Zároveň je tato kniha oslavou uměleckého hledačství a tvůrčí lidské potence, stejně jako holdem takovým vlastnostem, jako je zaujetí pro věc, pracovitost a pokora, bez nichž je veškerá umělecká tvorba nemyslitelná.