Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Nebo se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.

Dozvědět se více

Thriller, který předpověděl celosvětovou pandemii.

Londýn, epicentrum celosvětové pandemie, je kompletně izolovaný. V ulicích bují násilí a občanské nepokoje. Na dodržování zákazu vycházení dohlíží armáda. Před smrtícím virem, který si vyžádal tisíce obětí, není nikdo v bezpečí.

Na staveništi, kde má vyrůst nouzová nemocnice, najdou dělníci tašku s kostmi zavražděného dítěte. Nemilosrdný vrah se volně pohybuje po městě, odhodlaný udělat cokoli, aby policii zabránil vypátrat, komu kosti patřily.

Inspektor Jack MacNeil, který odpočítává poslední hodiny u sboru londýnské Metropolitní policie, musí až do poslední chvíle vést vyšetřování. Jeho kariéra je v troskách, manželství rozvrácené a virus zasáhne i jeho vlastní rodinu. Co ho zastaví dřív? Virus, nebo vrazi? Dozvědět se více

Základní výbava k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky

Debaty o politice se v Česku často redukují na řešení několika politiků a jejich výroků, hodnotovou introspekci a kulturní války liberálů a konzervativců. Témata, která ovlivňují kvalitu života v Česku, a tím i důvěru v demokracii, však jako by zůstávala v našich slepých skvrnách. Zvlášť v době, kdy jsou politické kampaně postaveny spíše na emocích než na faktech, médii se šíří dezinformace a společnost namísto problémů, jako je budoucnost práce či podoba vzdělávání, řeší bulvární kauzy svých představitelů.

Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny pohlíží na problémy a výzvy současného Česka i světa. Neřešená chudoba a exekuce, nerovné vzdělávání a omezené životní šance, nárůst populismu a neschopnost na něj reagovat, mýty o veřejném mínění zastiňující realitu — to vše souvisí s klesající důvěrou Čechů v demokracii a s její životaschopností ve stále složitější realitě. Dozvědět se více

Paměti významného exilového malíře zachycují ovzduší meziválečného Československa a dokumentují historii střední Evropy i Švédska, kde mohl umělecky působit.

Dozvědět se více

Příběh malého Alana už dodal sílu a povzbuzení v nelehkých situacích mnoha generacím českých čtenářů. Však také vychází už poněkolikáté a byl podle něho natočen i film. Biografické vzpomínky z dětství autora, které prožil na australském venkově, se okamžitě staly bestsellerem.
Když Alan onemocní dětskou obrnou a ochrne, je operován a postupně se pokouší navrátit do běžného života, přestože má obě nohy téměř bez citu a musí chodit o berlích. Díky pevné vůli, optimismu a podpoře milujících rodičů se mu to do velké míry podaří a může prožívat podobné dětství jako zdravé děti, včetně klučičích pranic, toulek buší, plavání a ježdění na koni. Kniha je pozoruhodná i barvitým líčením množství rázovitých postaviček komentovaných z pohledu malého chlapce.
Alan Marshall je autorem většího počtu povídkových sbírek a románů z australského venkova. Dozvědět se více

Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí.

Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš párům za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce.

Po velmi úspěšném románu Slepá mapa popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen se v nové knize autorka věnuje především postavě jediné: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení podniku v šedesátých letech. Václav je muž bez vlastností, jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě, má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Mornštajnová popisuje a vysvětluje Václavovy skutky tak obratně, že se teprve na konci knihy zděsíme, komu jsme to vlastně po celou dobu drželi palce. Dozvědět se více

Kdo chce pochopit svět, ve kterém žije, musí se ponořit do hlubin věků, tato konstanta lidského bytí platí v jakémkoliv století. Proč opustili mniši ze Sázavy právě v roce 1096 navždy naši zemi? Rozluštění záhady předkládá závěrečný díl trilogie o jedinečné znojemské malbě z roku 1091, jejímž autorem je Božetěch, poslední opat právě tohoto slovanského kláštera.

Dozvědět se více

 Poutavý příběh o rodině a lásce ke knihám

Dozvědět se více

Popis / resumé
Hlavní hrdinka se do svého někdejšího domova vrací hned natřikrát. Poprvé těsně po válce, po prožitém utrpení v koncentračním táboře. Místním obyvatelstvem není přijata, její otec byl prohlášen za Němce. Byť zemřel v koncentračním táboře, majetek mu byl dle Benešových dekretů zabaven. Druhý návrat hrdinka uskuteční po více než šedesáti letech. Netrvá na navrácení majetku, pro svého otce chce však pomník uprostřed městečka. Skromné přání Gity odmítají místní občané. Proto se hlavní hrdinka rozhodne pro veškeré navrácení majetku.

Popis nakladatele
Gita Lauschmannová, dívka sotva šestnáctiletá, přežila koncentrák a spěchá do rodných Puklic, aby po letech hrůz i strádání objala své blízké a znovu se vyspala ve své posteli. Vrátila se, aby zjistila, že se nemá kam vrátit. Válka skončila, běsnění nikoli. Gita Lauschmannová, energická žena na sklonku života, osudem drsně poznamenaná. Nenechala si život zošklivit úplně. Nastřádané vzpomínky ožívají. Gita shrnuje pásku z očí. Odvážně, nemilosrdně. Čas ovšem semele všechny a všechno po svém. Lze tomu navzdory dosáhnout spravedlnosti? Lze se domoci trestu za barbarské činy? Lze křivdy napravit? Ano i ne. Svůj talíř si však každý musí vyjíst sám. Hlavně se udržet v lati, nezkolabovat, neječet. Druhá autorčina prozaická kniha, která vyšla poprvé v roce 2006 a stala se mezinárodním bestsellerem, je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se blyští odlesky příběhů, které sami žijeme. Dozvědět se více