Začneme-li se duchovně probouzet, nebudeme zpočátku své duchovní cestě rozumět; ještě obtížnější pak bude naše vnímání někomu sdělit.

Knížka o rozsahu 178 stran běžného formátu nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.

Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné. Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly.  Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: „Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi.“  Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.

  Hana Richterová: Hluchá místa
Anotace
Ve své básnické prvotině se Hana Richterová představuje hned v několika polohách. Od pravidelných
rytmických básní evokujících nejen dávné lidové písně odkudsi z mimočasu (Úhorem hrnuli / hlínu jak
moře / Listopad sirnatý / obnažen hořel), přes ozvěny archetypálních mytologií (Na počátku byla v ženě
tma / modlitba za oheň a maso) a silné smyslové obrazy (Jako když v hrudním koši padá listí / cítíš už
v srpnu / rozpažený podzim), až po existenciální verše tematizující samou esenci poezie (Co kdybych se
nenarodil? / Stala by se z Básně Nebáseň?)… Hluchá místa jsou místa mezi. V době všudypřítomného
akustického smogu mohou působit očistně a blahodárně. Před použitím doporučeno poodstoupit.
Hana Richterová se narodila roku 1989 v Uherském Hradišti, žije v Brně. Své básně dosud publikovala
časopisecky (Host) či na internetových portálech. V říjnu roku 2017 se stala Laureátkou 45. ročníku
Literární soutěže Františka Halase a zároveň získala Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající ve
vydání básnické sbírky knižně dosud nepublikující/mu autorce/autorovi. Symbolické uvedení knihy,
která vychází jako 6. svazek Edice LSFH, proběhlo při příležitosti vyvrcholení 46. ročníku Literární
soutěže Františka Halase 13. října 2018 v Kunštátu.
Literární soutěž Františka Halase probíhá nepřetržitě od roku 1972 a je určena začínajícím autorům
ve věku od 15 do 29 let. Cílem soutěže je propagovat mladé autory a umožnit jejich vzájemnou
konfrontaci. Od roku 2012 je vyvrcholením soutěže říjnové dvoudenní setkání deseti finalistů, které
probíhá v rámci tradičního Halasova Kunštátu. Edice LSFH vychází od roku 2013.
Hana Richterová: Hluchá místa
Edice LSFH, svazek 6
Nakladatelství Šimon Ryšavý, Brno 2018
ISBN 978-80-7354-197-2
64 stran
Náklad 300 ks
Prodejní cena: 120 Kč
Více zde: https://lsfh.webnode.cz/products/hana-richterova-hlucha-mis

 Alergie, migrény, poruchy spánku a dokonce rakovina – příčinou mnoha chronických onemocnění není fyzický, ale emocionální stav, a je možné je zahnat na ústup odhalením takové příčiny a její reinterpretací. S tímto přístupem Andreas Winter kombinuje již mnoho let zavedenou medicínu s duchovní vědou a úspěšně léčí tisíce postižených. To v žádném případě neznamená ezoterický nebo zázračný lék, ale přísně vědecký proces, který zřetelně rozlišuje tělo a psychiku. Psychika je informační komplex, podobný softwaru počítače, který ovlivňuje „hardware“, tj. tělo. Místo zbytečného nasazení léků je lépe identifikovat biografické pozadí psychosomatických obtíží. Pokud se podaří pochopit "algoritmus psychiky" a hlubší význam onemocnění pro dotyčnou osobu, symptomy se často brzy vyřeší. Publikace vychází na základě nejnovějších poznatků a rozsáhlých případových studií. Zjistěte si, co je za vaším onemocněním a znovu získáte kontrolu nad svým zdravím!

První prezident samostatného Československa
působí na všech fotografiích velice vážně. Však
také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice
zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako
student byl pěkné kvítko – provokoval učitele
a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč!
A že se vedou klepy o tom, kdo byl jeho otec.
A že nejdřív zkoušel být zámečníkem (což ho
nebavilo) a kovářem (což ho bavilo). Dál už prozrazovat
nebudeme. Všechno se dozvíte ve třetím
díle edice Velikáni do kapsy a průvodci vám
budou Masarykova dcera Alice, básník Viktor
Dyk, jedna chytrá holka a jeden pes.

 Hotel Korso před rokem 1989 a krátce po tomto roce byl hotel s tou nejhorší pověstí v Brně. Autorka zde pracovala v této době jako recepční a mistrně zaznamenala zážitky z této doby a to se šokující otevřeností a přitom s humorem.

 Příběhy odhalují charaktery lidí, kteří se mezi námi stále pohybují – ať již v rodinách, v nemocničním prostředí, v zaměstnání, na ulici i ve školách. Prostě jsou všude. Přátelé, i padouši. Zasahují nám do života. V minulosti mnozí z nich způsobovali lidem bolest, ale i dnes jsou stejní, dalo by se říci – rafinovanější. 
V těchto povídkách čtenář poznává, že v člověku dříme dvojí svět a my si to často ani neuvědomujeme. Dobro a zlo. Navzájem se proti sobě štvou a střídavě se chtějí projevit. Záleží jen na nás, jestli se dokážeme rozhodnout, abychom zlu nedopřáli zvítězit..

Anna Freimanová, Václav Havel, Martin Palouš, Paul Wilson, Michael Žantovský a David Dušek (ed.)
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě.