Na základě logiky a historických zkušeností rozebírá jeden z nejznámějších českých autorů hranice mezi dezinformací, informací a názorem. Vypráví o tom, jak bylo mínění lidí ovlivňováno v minulosti, jaké prostředky se k tomu používaly, navíc na řadě konkrétních příkladů ukazuje, jak škodlivá je netolerance k myšlenkám jiných lidí. V knize nalezne čtenář kromě mnoha zajímavých informací a odborných údajů také autorův svěží humor Dozvědět se více

Pohádky o Ajrovce vznikly jako vzpomínka na krásné autorčino dětství, kdy každý večer přicházela maminka s novou pohádkou o kouzelném autíčku jménem Ajrovka. Aby Ajrovka neupadla do zapomnění, rozhodla se autorka v duchu maminčiných pohádek sepsat příběhy nové. Děti mou být svědky znovuzrození červené Ajrovky a prožívat s ní všechna její dobrodružství. Knížka obsahuje třináct originálních příběhů, které pobaví i dospělé čtenáře.Barevné ilustrace
Dozvědět se více

"Uspokojuje mě pocit, když za mnou něco konkrétního a pořádného zůstává. Herectví se věnuji naplno. Na světě je toho přece tolik, co nás vysiluje a rozptyluje, aniž bychom to mohli ovlivnit - proč tedy neovlivnit alespoň to, co můžeme?"
Libuše Šafránková

Kolegové a kolegyně o ní říkají: nejlepší česká filmová herečka přelomu druhého a třetího tisíciletí. Zcela výjimečná, protože se do dějin československé a české kinematografie zapsala zlatým písmem - LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ. A právě Libuška, herečka našich srdcí, nás po těžké nemoci opustila. A s ní jakýsi národní herecký poklad.

Libuše bude navždy spojená s nejpopulárnější českou filmovou pohádkou všech dob, legendárním snímkem Tři oříšky pro Popelku. Nejreprízovanější, nejsledovanější, nejmilovanější pohádkou, která je dodnes hitem každých Vánoc. Jméno Libuše Šafránková i tvář této krásné, půvabné, jemné a něžné Paní Herečky provázejí již několik generací televizních a filmových diváků, jsou stálicí, jistotou, zárukou kvality jak hereckého výkonu, tak i projektů, kterých se účastnila. Společně se svým manželem, rovněž vynikajícím hercem Josefem Abrhámem, si Libuše role pečlivě vybírala. A tak jsou v jejím hereckém portfoliu takové legendy, jako Macourkův a Vorlíčkův hit Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, pohádky Princ a Večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato, Nesmrtelná teta, slavné svěrákovské komedie Vrchní, prchni! a Vesničko má středisková nebo Menzelovy Slavnosti sněženek podle Hrabala, také Obecná škola a oscarový Kolja z dílny pánů Svěráků.

Není divu, že Libuše Šafránková v roce 2008 v anketě televizních diváků o nejpopulárnější hereckou osobnost století Hvězda mého srdce zvítězila společně s Vladimírem Menšíkem.

Libuše Šafránková prokázala velkou statečnost, když dlouho dokázala bojovat se zákeřnou nemocí. Všichni, kdo ji milují a váží si jejích osobnostních kvalit i hereckého umění, se o ni báli a drželi jí palce. Nejprve nad nemocí zvítězila a mohla si užít roli, která pro ni byla jednou z nejkrásnějších - roli pětinásobné babičky. Ke svým 65. narozeninám dostala totiž v červnu 2018 jako dárek od svého syna Josefa Abrháma mladšího dvojčátka. Dál byla velice statečná, ale o tři roky později, počátkem června 2021, nás skvělá herečka opustila.

Tato kniha je holdem autorky mimořádné herecké hvězdě, vzácné a krásné ženě - i naší věčné Popelce. Dozvědět se více

Autor Jiří Maršálek napsal již dvanáctou knihu s názvem: Pravé ořechové.

Dvanáctka je oblíbená číslovka, ale i pivo a věřím, že i tohle malé dílko.

V roce je dvanáct měsíců, jako těch apoštolů. Ořechovka je lék, ale byla by i dobrou inspirací. Škoda, že tenhle nápoj nemám, přesto doufám, že to bude to pravé ořechové aspoň pro vás, milí čtenáři.

V prvé části se vás pokusím rozesmát. Snad si každý z Vás najde příběh, který jej k slzám pobaví. Většinou to bývá ten nejpitomější, který jsem ani do knížky nechtěl dát. Na konci každého příběhu v prvé části najdete vtip. Tohle není vtip, ale pravda.

V druhé části se budete i trochu bát a možná někomu přejde po zádech malinko i mráz.

Na CD načetl ve formátu MP3 známý moderátor Českého rozhlasu Borek Kapitančik.

Ilustrace: Lucie Šteflíčková.



Dozvědět se více

Osobní svědectví lékařky bez hranic.
Tam, kde se beznaděj střetává s vnitřní radostí. Svědectví lékařky ve válečných zónách.
Tato kniha je o odvaze žít. Kristina Höschlová v ní podává neuvěřitelná svědectví z válečných zón v Afghánistánu, Kurdistánu a Jemenu, kde pracovala jako lékař-anesteziolog. Popisuje skutečné příběhy místních lidí, své zážitky i svět emočních kontrastů, v němž se krutost mísí se srdečností, krvelačnost se štědrostí a beznaděj s vnitřní radostí. Vyprávění z humanitárních misí obohacují reflexe, jež nepřímo odrážejí podobu současného měnícího se světa. Dozvědět se více

Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak?

Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje. Její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě.

Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají.

Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, v níž se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály. Dozvědět se více

Skutečné vzdělání není o profesi, ale o Životě.
Moudrý vždy dá poraditi sobě, leda radili-li by mu blbě.
Neřiť se, řiď se.

Kniha není sbírkou citátů, ale spíše indícií, zkrátka takový
koncentrovaný souhrn konstatování obecných faktů.

"Co je to ten poidibioq - boiqipiod?"

Představ si Svět a na něm chaoticky rozházené, poskakující informace,
jako jednotlivá písmena, pro lepší představu, klidně všech abeced co znáš.
Lámání přes koleno, přitahování za vlasy, vždy vedlo jen k násilí, bezpráví
a nikdy k harmonii, souznění, Klidu a Pohodě. Motiv symbolizuje
nenásilnou objektivní selekci a uspořádání toho, co již existuje,
aby to prostě sedělo a tak i podstatu obsahu této,
sice malé, ale dospělé knihy, která je o to víc pro děti,
včetně těch zbloudilých, hledajících...
Ostatní písmena na sebe také navazují, ne však tvarem, ale významem
a do hlavy, stejně jako do každého slova,
určitá písmena patří a jiná to celé jen komplikují.
Písmenný ornament současně poukazuje na dvě možnosti, strany mince,
jako jin - jang, jinak dobro - zlo, nebo nebe - peklo,
pravda - lež, ano - ne, true - false, 1 - 0 atd.

Tak hluboké myšlenky nemá ani mořský ďas..:) Dozvědět se více

Knížka Dlouháni byla vydána ke stým narozeninám autorky p. Marty Mokré.

Narodila se v Brně v roce 1921 kde prožila celý život, a v dobrém zdraví se dožila letos 10. února 2021 sta let. Tento příběh o kamarádech dlouhánech napsala i ilustrovala jako odreagování se od nepříznivých životních událostí, které ji potkaly. Sama o tom říká, že tyto události minuly, aby udělaly místo veselému povídání, které si čtenáři mají možnost přečíst. Dosud bere život spíše pozitivně a vesele, což jistě život zpříjemňuje i prodlužuje. Domnívám se, že by toto veselé povídání mohlo přispět k většímu optimismu ve společnosti, která je v této době těžce zkoušena nemocí způsobenou virem Covid-19.





Dozvědět se více

Miliony lidí na světě trpí nějakým typem diagnostikované úzkostné poruchy a asi třetinu z nich trápí stále se vracející panické ataky. Tito lidé ze všeho nejvíc touží po tom, aby se mohli co nejrychleji vrátit do normálního života, do života beze strachu ze strachu. Klaus Bernhardt představuje nový způsob terapie úzkosti, který cíleně využívá procesy zpracování informací probíhající v našem mozku. Jednoduchá, snadno pochopitelná cvičení tak většině pacientů trpících úzkostmi a panickými atakami umožní již po několika málo týdnech návrat do života bez paniky a úzkosti. Klaus Bernhardt se před mnoha lety na základě vlastní zkušenosti rozhodl udělat vše, co bude v jeho silách, aby dokázal lidem s panickými atakami zprostředkovat rychlejší a všestrannější pomoc, než jaká do té doby byla dostupná. Ve své psychoterapeutické praxi v Berlíně se proto specializoval na terapii úzkostných poruch a dnes jako jeden z prvních psychoterapeutů v Německu pracuje s terapií naprosto nového druhu. Vzešla z moderních výzkumů mozku a s tím, co se v Německu dosud označuje jako standard, nemá prakticky nic společného. Bernhardt nepoužívá konfrontační terapii (expozici), dechová cvičení ani postupné uvolňování svalového napětí a „nevrtá“ se v dětství svých pacientů. Také užívání antidepresiv a uklidňujících léků až na některé vzácné výjimky striktně odmítá. Úspěšně sedmdesáti procentům jeho pacientů stačí méně než šest návštěv, aby se své úzkostné poruchy zcela zbavili. Dozvědět se více