Brněnské ulice vyprávějí své dějiny 1.díl

Autorem je tentokrát Leopold Künzel, brněnský rodák pocházející ze smíšeného československého manželství. Leopold Künzel byl do města Brna opravdu zamilován a už jako mladý začal velice důkladně studovat brněnské dějiny a shromažďovat potřebné materiály. O těchto věcech vždy mluvil jako o „pokladech naší vlasti“ a ponejvíce se soustřeďoval na historii brněnských ulic. Publikoval prakticky jen v denním tisku a velmi se těšil na konec druhé světové války, protože zamýšlel vydat svá díla o brněnských ulicích jako knihu. Zahynul však v dubnu 1945 a jeho záměr se tedy nezdařil a jeho dílem, které se nebojíme nazvat jako skvělé a profesionálně dokonalé, se pak desítky let nikdo nezabýval. Nyní, 74 let po Künzelově smrti, se však situace mění a vydáváme z jeho tvorby první  knihu, současně věříme, že nikoli poslední. Veškeré texty jsou v češtině i němčině a dějiny ulic jsou doprovázeny více než dvěma sty historických kreseb i fotografií. V knize najdete pojednání o ulicích Kopečné, Dominikánské, Biskupské, Pekařské, Veselé, Kozí, Kolišti a mnoha dalších.

 Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.

 to je název motivační knihy rozhovorů s tělesně postiženými lidmi, kteří dosáhli i přes svůj handicap pozoruhodných výkonů.

  Hana Richterová: Hluchá místa
Anotace
Ve své básnické prvotině se Hana Richterová představuje hned v několika polohách. Od pravidelných
rytmických básní evokujících nejen dávné lidové písně odkudsi z mimočasu (Úhorem hrnuli / hlínu jak
moře / Listopad sirnatý / obnažen hořel), přes ozvěny archetypálních mytologií (Na počátku byla v ženě
tma / modlitba za oheň a maso) a silné smyslové obrazy (Jako když v hrudním koši padá listí / cítíš už
v srpnu / rozpažený podzim), až po existenciální verše tematizující samou esenci poezie (Co kdybych se
nenarodil? / Stala by se z Básně Nebáseň?)… Hluchá místa jsou místa mezi. V době všudypřítomného
akustického smogu mohou působit očistně a blahodárně. Před použitím doporučeno poodstoupit.
Hana Richterová se narodila roku 1989 v Uherském Hradišti, žije v Brně. Své básně dosud publikovala
časopisecky (Host) či na internetových portálech. V říjnu roku 2017 se stala Laureátkou 45. ročníku
Literární soutěže Františka Halase a zároveň získala Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající ve
vydání básnické sbírky knižně dosud nepublikující/mu autorce/autorovi. Symbolické uvedení knihy,
která vychází jako 6. svazek Edice LSFH, proběhlo při příležitosti vyvrcholení 46. ročníku Literární
soutěže Františka Halase 13. října 2018 v Kunštátu.
Literární soutěž Františka Halase probíhá nepřetržitě od roku 1972 a je určena začínajícím autorům
ve věku od 15 do 29 let. Cílem soutěže je propagovat mladé autory a umožnit jejich vzájemnou
konfrontaci. Od roku 2012 je vyvrcholením soutěže říjnové dvoudenní setkání deseti finalistů, které
probíhá v rámci tradičního Halasova Kunštátu. Edice LSFH vychází od roku 2013.
Hana Richterová: Hluchá místa
Edice LSFH, svazek 6
Nakladatelství Šimon Ryšavý, Brno 2018
ISBN 978-80-7354-197-2
64 stran
Náklad 300 ks
Prodejní cena: 120 Kč
Více zde: https://lsfh.webnode.cz/products/hana-richterova-hlucha-mis

 Alergie, migrény, poruchy spánku a dokonce rakovina – příčinou mnoha chronických onemocnění není fyzický, ale emocionální stav, a je možné je zahnat na ústup odhalením takové příčiny a její reinterpretací. S tímto přístupem Andreas Winter kombinuje již mnoho let zavedenou medicínu s duchovní vědou a úspěšně léčí tisíce postižených. To v žádném případě neznamená ezoterický nebo zázračný lék, ale přísně vědecký proces, který zřetelně rozlišuje tělo a psychiku. Psychika je informační komplex, podobný softwaru počítače, který ovlivňuje „hardware“, tj. tělo. Místo zbytečného nasazení léků je lépe identifikovat biografické pozadí psychosomatických obtíží. Pokud se podaří pochopit "algoritmus psychiky" a hlubší význam onemocnění pro dotyčnou osobu, symptomy se často brzy vyřeší. Publikace vychází na základě nejnovějších poznatků a rozsáhlých případových studií. Zjistěte si, co je za vaším onemocněním a znovu získáte kontrolu nad svým zdravím!

Jaká byla atmosféra Brna „pod hákovým křížem“? Poněkud netradiční průvodce, který prostřednictvím příběhů čtyřiceti brněnských lokalit seznamuje čtenáře s tím, jak vypadalo město v době nacistické okupace. Na časové ose, vedoucí od obsazení k osvobození, jsou představena místa spojená s nacistickými koncentračními a internačními tábory, úřadovnami gestapa, okupačními úřady, vysokými školami, českou kolaborací, válečnou výrobou, holocaustem Židů, Romů a homosexuálů, propagandou, germanizací města i stavebními či památkovými zásahy v duchu národního socialismu. Další lokality jsou vybrány na základě konkrétních událostí, provázejících dějiny Brna ve vybraném období, jako byla návštěva Adolfa Hitlera, 17. listopad 1939, bombardování nebo osvobození Rudou armádou. Několik míst je spojeno s významnými osobnostmi či konkrétními oběťmi, jako byl zemský prezident Jaroslav Mezník, jeho nástupce Karl Schwabe, gestapák Otto Koslowski či jedna z mnoha obětí holocaustu Willy Bondy. Příběhy jednotlivých míst jsou doplněny autentickými vzpomínkami, reflexemi či texty z dobového tisku a především mapami a dobovými fotografiemi. Kniha tak může sloužit jako skutečný průvodce, ale stejně tak jako četba vysvětlující konkrétní historické procesy na ploše jednoho města

Legionář, spisovatel, novinář, bojovník proti nacismu. To všechno byl PhDr. Josef Kudela, rodák z Horní Lhoty (1886 - 1942). Publikace pojednává o životě této významné osobnosti, která je spjata zejména s Brnem. Autor popisuje Kudelova gymnaziální léta v Opavě, studium klasické filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jihu Moravy, posléze zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku, následný návrat k profesi pedagoga po návratu domů, účast v odboji proti nacismu, zatčení gestapem a skon v osvětimském koncentračním táboře. Více info na stránkách brněnské encyklopedie.