Vydejme se na cestu historickou tramvají, teda šalinou, po brněnských městských částech.

Ulicemi Brna proti proudu času není kniha odborná, je to vlastně návod. Nebo motivace. Protože jak chcete jinak poznat město, než se jím projít? Ovšem různých bedekrů, průvodců a jiných procházkových pomocníků má Brno až nadbytek, proto vznikla tato kniha. My totiž Brnem jen tak neprojdeme. My jej projedeme tramvají.

Tramvaj je pro Brno typická, neobejdou se bez ní staré ani nejnovější fotografie, každý den se jejím prostřednictvím dostáváme do škol, zaměstnání, na rande či za kulturou. Tramvaj má zkrátka pevné místo v našich životech a srdcích. Mnozí z nás si během každodenních přesunů čtou, ale někteří se dívají z oken. A vidí každodenní proměny svého města. A právě o nich je kniha Petra Fialy. O zmizelém a mizícím městě, o příbězích, které do něj vepsala historie i její obyvatelé.

Spolu s autorem projedeme tratě od nejstarších, pocházejících z konce 19. století, přes linky z doby nacistické okupace a vystoupíme na konečné ryzí současnosti. Z oken uvidíme silnice, podjezdy, mosty, budovy i městské parky. Dozvíme se, kdo je vybudoval, proč vznikly a proč některé zanikly. Uslyšíme příběhy lidí a věcí, které by jinak navždy zmizely spolu s vyprávěním našich babiček.

Kniha je samozřejmě doplněna opravdu bohatým obrazovým doprovodem, který pomůže vaší fantazii dát pevné kontury obrazu města Brna. Uvidíte staré centrum, stavbu Výstaviště, historické vozy na okruhu Velké ceny, ale i továrny, kavárny a osvobození Brna. A samozřejmě mnoho dalšího, protože tak rozsáhlou sbírku fotografií na jedno místo snad ještě nikdo neshromáždil.

Nastupte a vyslechněte příběhy optimistické i tragické a poznejte skrytou tvář města Brna. Jste srdečně zváni.

Autorem je černovický občan, výtvarník, historik, pedagog a milovník rodného Brna Oldřich Rejnuš (narozen 6. března 1926). Věrný odkazu svých slavných předchůdců – brněnských vedutistů od Františka Richtera po Eduarda Miléna, svého učitele na brněnské pedagogické fakultě – rozhodl se nakreslit všechna historicky zajímavá místa v Brně a zároveň o nich napsat. Své kresby s komentáři vydával od roku 2002 v měsíčníku Haló, Brno a později v Brněnském Metropolitanu. V dubnu 2011 otiskl v Brněnském Metropolitanu stý příspěvek a svou spolupráci s měsíčníkem přerušil, aby mohl dokončit 1. díl knihy Historickým Brnem krok za krokem.

 Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý. Řada z nich má gotické jádro, většina prošla úpravami v době baroka a renesance a nechybí mezi nimi ani kostely stavebně i interiérem moderní, ba nejmodernější. Každý z nich má však nejen svou charakteristickou podobu, ale i jakési zajímavé a tajemné fluidum. To každého návštěvníka hned u vchodu ovane, uvitá a nenásilně ho přinutí se aspoň na chvíli zastavit a obrátit mysl k neznámým tajemným výškám, jež navozují klid a možnost zamyslet se i nad sebou samým. Mnohdy to přinese i úlevu od každodenních starostí. Není asi divu že právě ony brněnské kostely jsou Brňany i návštěvníky Brna proto často vyhledávány a těší se také velké úctě a vážnosti. 

 Dva příběhy, dvě doby, čtyři mladí lidé a jediný dopis, který všechny spojuje.

 "Fakta a bourání mýtů o třináctce, která zásadně utvářela historii"

Život v každé době ovlivňují prozíraví i méně prozíraví státníci, politikáři, diktátoři a zločinci. Tito lidé vlastně vytvářejí dějiny. Třináctka osobností, Lenin, Stalin, Wilson, Hitler, Churchill, Mao Ce-tung, Chruščov, Gándhí, Kennedy, Teng Siao-pching, Jan Pavel II., Reagan a Gorbačov bezesporu formovala dramatické 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou. Autor svým pronikavým pohledem odkrývá jejich příběhy a zároveň bourá historické mýty a poukazuje na paradoxy dějin

 „Takový pilný a šikovný, jak se vám to stalo?“ Syndrom vyhoření dokazuje, že pracovitost není jen ctnost. Práci na 150 % nikdo neocení. Moderátor Aleš Cibulka, mezzosopranistka Dagmar Pecková a sportovní reprezentantka Olga Šípková otevřeně přiznávají, jak je maximální nasazení přivedlo do pekel. Téma po odborné stránce zpracovali MUDr. Radkin Honzák a publicistka Agáta Pilátová. Poučte se z chyb druhých – pokud chcete hořet, a ne vyhasnout.

Brněnské ulice vyprávějí své dějiny 1.díl

Autorem je tentokrát Leopold Künzel, brněnský rodák pocházející ze smíšeného československého manželství. Leopold Künzel byl do města Brna opravdu zamilován a už jako mladý začal velice důkladně studovat brněnské dějiny a shromažďovat potřebné materiály. O těchto věcech vždy mluvil jako o „pokladech naší vlasti“ a ponejvíce se soustřeďoval na historii brněnských ulic. Publikoval prakticky jen v denním tisku a velmi se těšil na konec druhé světové války, protože zamýšlel vydat svá díla o brněnských ulicích jako knihu. Zahynul však v dubnu 1945 a jeho záměr se tedy nezdařil a jeho dílem, které se nebojíme nazvat jako skvělé a profesionálně dokonalé, se pak desítky let nikdo nezabýval. Nyní, 74 let po Künzelově smrti, se však situace mění a vydáváme z jeho tvorby první  knihu, současně věříme, že nikoli poslední. Veškeré texty jsou v češtině i němčině a dějiny ulic jsou doprovázeny více než dvěma sty historických kreseb i fotografií. V knize najdete pojednání o ulicích Kopečné, Dominikánské, Biskupské, Pekařské, Veselé, Kozí, Kolišti a mnoha dalších.

 Kniha plná klasických pohádkových bytostí, jako jsou princové, králové, draci, princezny a komtesy, vychází ze zásad genetické metody výuky čtení. Pohádky jsou psány velkými tiskacími písmeny a jsou řazeny od příběhů jednodušších, složených z jednoslabičných slov, přes dvouslabičná slova až po pohádky náročnější, obsahující slova troj a čtyřslabičná. Všechny příběhy nepřekračují svojí délkou možnosti malého čtenáře. Děti si je mohou bez problémů samy přečíst v rámci vyučovací hodiny nebo i doma před spaním.

 Dějinné peripetie druhé poloviny 20. století zanechaly na tváři moravské metropole možná překvapivě pestrý otisk. Stopy sorely nacházíme na sídlištích brněnských předměstí, zářným příkladem bruselského stylu je hotel Continental, za jednu z nejúspěšnějších českých architektonických realizací byla označena brutalistní budova Ingstavu ve Štýřicích. Proslulý kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích, radnice v Žabovřeskách či Moravská zemská knihovna dokládají ozvěny hnutí high-tech, postmoderny i dekonstruktivismu. Druhý díl úspěšného průvodce po brněnské architektuře představí slavné i méně známé stavby. Hesla opět doprovázejí fotografie zachycující současný stav budov, publikace obsahuje přehledné mapy s vyznačenými objekty a medailonky architektů.