V poslední době se setkáváme se stále větším zájmem o dřeviny, tedy stromy a keře. Tento zájem je patrný zejména u okrasných rodů a druhů, kde úzce souvisí se snahou o dokonalejší a také pestřejší uspořádání veřejných i soukromých sadovnických úprav. Dřeviny mají také značný význam národohospodářský a biologicko-ekologický.

Tato encyklopedie představuje detailním způsobem skupinu dřevin jehličnatých. Je to skupina ve srovnání s listnáči skromnější na rody a druhy, ale mnohdy velmi bohatá na kultivary (odrůdy). V publikaci je obsaženo více jak 230 druhů a přes 2 000 kultivarů, variet, forem a subspecií.

Kniha se snaží nejen stručně popsat většinu jehličnatých stromů a keřů, se kterými se můžeme setkat v našich zeměpisných šířkách – včetně jejich nároků na stanovištní podmínky, ošetřování, uplatnění a množení – ale zejména je i názorně předvést množstvím vyobrazení.

Věříme, že tato publikace bude všem zájemcům platným pomocníkem při poznávání, pěstování, použití i množení popsaného druhového a odrůdového sortimentu jehličnanů.

 Rozsáhlá výpravná monografie představuje poprvé v češtině zakladatele německého expresionismu a nejvýznamnějšího německého malíře 1.třetiny 20.století. Kniha mapuje životní pouť umělce v Německu a Švýcarsku včetně malířových kontaktů na české umělce (Filla, Čapek, Gutfreund, Kubín, Kubišta, Nowak) a Kirchnerův vliv na českou uměleckou avantgardu po roce 1910. Barevná obrazová příloha nabízí čtenáři výběr nejlepších děl autora ze světových galerií.

 Bavte se a poznávejte pozoruhodný svět techniky!

 Přicházíme s novou řadou českého jazyka pro 1. ročník základních škol a podrobnou metodickou příručkou pro učitele. Její předností je propojení genetické a analyticko-syntetické metody čtení. Moderní způsob výuky je zaměřený na čtení s porozuměním – prověřeno pilotováním na několika školách v ČR.

Brněnské ulice vyprávějí své dějiny 1.díl

Autorem je tentokrát Leopold Künzel, brněnský rodák pocházející ze smíšeného československého manželství. Leopold Künzel byl do města Brna opravdu zamilován a už jako mladý začal velice důkladně studovat brněnské dějiny a shromažďovat potřebné materiály. O těchto věcech vždy mluvil jako o „pokladech naší vlasti“ a ponejvíce se soustřeďoval na historii brněnských ulic. Publikoval prakticky jen v denním tisku a velmi se těšil na konec druhé světové války, protože zamýšlel vydat svá díla o brněnských ulicích jako knihu. Zahynul však v dubnu 1945 a jeho záměr se tedy nezdařil a jeho dílem, které se nebojíme nazvat jako skvělé a profesionálně dokonalé, se pak desítky let nikdo nezabýval. Nyní, 74 let po Künzelově smrti, se však situace mění a vydáváme z jeho tvorby první  knihu, současně věříme, že nikoli poslední. Veškeré texty jsou v češtině i němčině a dějiny ulic jsou doprovázeny více než dvěma sty historických kreseb i fotografií. V knize najdete pojednání o ulicích Kopečné, Dominikánské, Biskupské, Pekařské, Veselé, Kozí, Kolišti a mnoha dalších.

 Dějinné peripetie druhé poloviny 20. století zanechaly na tváři moravské metropole možná překvapivě pestrý otisk. Stopy sorely nacházíme na sídlištích brněnských předměstí, zářným příkladem bruselského stylu je hotel Continental, za jednu z nejúspěšnějších českých architektonických realizací byla označena brutalistní budova Ingstavu ve Štýřicích. Proslulý kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích, radnice v Žabovřeskách či Moravská zemská knihovna dokládají ozvěny hnutí high-tech, postmoderny i dekonstruktivismu. Druhý díl úspěšného průvodce po brněnské architektuře představí slavné i méně známé stavby. Hesla opět doprovázejí fotografie zachycující současný stav budov, publikace obsahuje přehledné mapy s vyznačenými objekty a medailonky architektů.

 Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.

Knížka o rozsahu 178 stran běžného formátu nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.

Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné. Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly.  Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: „Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi.“  Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.