Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.

Čtyři postavy tohoto „léčivého románu“ reprezentují čtyři stránky lidské bytosti, které často nedovedeme harmonicky rozvíjet.

Recenze: Tato kniha je v lecčems ojedinělá. Nevypadá jako učebnice, ale spíše jako čtivý příběh – a přitom vlastně učebnicí je. Je inspirací, jak si lépe uspořádat postoj k životu a jak lépe vyvažovat jednotlivé složky své osobnosti. „Léčivý román“ – to je podtitul a také těžiště knihy. Jednotlivé složky osobnosti jsou reprezentovány čtyřmi postavami, jež nám dobře popíší podstatu každé z nich. Nelekněte se prosím, když budou jednat nelogicky nebo i trochu schizofrenně. Vstupujeme totiž do oblastí, které pouhou logikou popíšeme jen stěží.

Přesuneme-li se do roviny příručky, můžeme říci, že kniha pojednává daleko více o tom, co nám nejčastěji brání dostat se na duchovní cestu, nežli o samotném cíli této cesty – absolutní realitě. Věnuje se rozpoznání toho, které ze svých čtyř složek upřednostňujeme na úkor zbývajících a tím se dostáváme do nerovnováhy. 

Pjér la Šé'z je psycholog, terapeut se sympatiemi k C. G. Jungovi.

Publikace je prvním komplexním shrnutím činnosti designérského sdružení Atika, které se netradičním přístupem k tvorbě nábytku významně zapsalo do dějin českého designu 20. století. Za pět let existence skupiny vytvořili její členové – architekti Vít Cimbura, Bohuslav Horák, Jiří Javůrek, Jiří Pelcl a Jaroslav Šusta jr. – více než 150 originálních nábytkových objektů, svítidel a doplňků, které patří k základním dílům české postmoderny. Atika vnesla do světa funkčních předmětů obsah a příběh, svým expresivním tvaroslovím, vtipem a nadsázkou se výrazně odlišovala od svých vzorů – italských skupin Alchymia a Memphis. Proto dokázala zaujmout a prosadit se v zahraničí. Ve své době byla jediným reprezentantem českého designu za hranicemi České republiky

 Další básnická sbírka známého básníka a výtvarníka Jiřího Kosíka,-

 Více než 60 básní a 30 obrazů- ilustrací, s předmluvou Jaroslava Diviše,-

 Paráda,!

Druhá básnická sbírka čítající 78 básní je počinem známého autora z brněnské Líšně. Volně pomíchané básně různého data vzniku se zabývají zejména tématy života a smrti. Literární kritik Jan Johan Kejhal mluví spíš o tématu odcházení. Podle něho jsou Kosíkovy verše okořeněny ironií, směřují od burlesky k tragédii.

V obrazové publikaci Jak rozumět obrazům jde o zobrazení různých úhlů pohledu na výtvarné umění, obrazů, grafiky atd. a hledání smyslu výtvarného umění v dnešní době.

Možnost využití i pro školy.

Již třetí a nejlepší sbírka básní známého brněnského básníka a výtvarníka Jiřího Kosíka. Humorné a  surrealisticky volné verše jsou bohatě doprovázeny reprodukcemi obrazů autora.

Monografii věnovanou Jiřímu Kosíkovi naleznete ZDE.

Kniha nesoucí podtitul „Zamyšlení nad problematikou vědecké práce v etnologii“ je výsledkem třicetiletého působení autorky v Akademii věd ČR v Brně. Sborník brilantně napsaných esejí o etnologii – vědním oboru, který nás denně provází v různých formách. Autorka knihu napsala nejen k užitku ostatním etnologům, ale jakožto i čtivou a zajímavou publikaci pro laickou veřejnost.

Kniha obsahuje obrazovou přílohu.

Kniha potěší děti, které se zajímají o historii a rády hledají souvislosti mezi událostmi.