Události posledních měsíců obrátily na hlavu mnohé z toho, co víme, pocit dezorientace však není namístě. Společenské otřesy nám totiž také nabízí nové pohledy na svět kolem nás. Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha tyto perspektivy otevírá a ukazuje, jak je můžeme využít pro pochopení současné české společnosti. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie a nebojí se klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. Proč má tolik Čechů vlastní bazén? Proč všichni toužíme po tom, být sami sebou? Proč si ještě pořád vyprávíme vtipy o frontách na banány? A proč se nedokážeme dohodnout na základních faktech o pandemii COVID-19? V Neznámé společnosti se čtenář stane cizincem ve vlastní zemi. Skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, se najednou začnou zdát podezřelé — a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl. Dozvědět se více

Skutečný příběh Milady Gramerové a Julia Löwenrosena.
Dospívající dívka neopouští svého židovského přítele, který je s ostatními internován do Terezína, a spolu s ním i s dalšími mladými židy prožívá jejich osud – od roku 1938 přes válku až do jara roku 1945. Je to umožněno tím, že tato skupina židovské mládeže je po nějaké době přeložena z tábora Terezín na práci do dolu Kukla v Oslavanech, a tak je možné jejich setkávání a společný ilegální boj. Dle svého slibu, který dívka Juliovi a jeho kamarádům ve válce dala, popsala v tomto dokumentu osud mladých židů, jejich myšlení, boj, sabotáže, naděje, touhu, strach… Je to i příběh přátelství a lásky odehrávající se v tomto historicky drsném období.

Tato komunita moravské židovské mládeže se později dokázala bránit a jako jediná skupina byla vyjmuta z vyhlazovacího tábora Birkenau a převezena na práci do Sachsenhausenu, díky čemuž mnozí přežili. Naučili se bojovat, předali své zkušenosti ostatním.

Skutečný historický příběh je dalším kamínkem do mozaiky současného obecného povědomí o životě židů na Moravě. Obsahuje také fotografie židovské mládeže z let 1942 a 1943, velké množství dopisů s kresbami i plánky dolu Kukla, dopisnice z koncentračních táborů a další dobové doklady uchované v domácím archivu již 77 let.

Část děje se odehrává na Valašsku, v oblasti Velkých a Malých Karlovic, se statečnými pomocníky partyzánů Oldřichem Kyslingerem, Miladou a Vlastou Gramerovou, Bohumilem Jakešem a dalšími hrdiny druhé světové války. Dozvědět se více

"Uspokojuje mě pocit, když za mnou něco konkrétního a pořádného zůstává. Herectví se věnuji naplno. Na světě je toho přece tolik, co nás vysiluje a rozptyluje, aniž bychom to mohli ovlivnit - proč tedy neovlivnit alespoň to, co můžeme?"
Libuše Šafránková

Kolegové a kolegyně o ní říkají: nejlepší česká filmová herečka přelomu druhého a třetího tisíciletí. Zcela výjimečná, protože se do dějin československé a české kinematografie zapsala zlatým písmem - LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ. A právě Libuška, herečka našich srdcí, nás po těžké nemoci opustila. A s ní jakýsi národní herecký poklad.

Libuše bude navždy spojená s nejpopulárnější českou filmovou pohádkou všech dob, legendárním snímkem Tři oříšky pro Popelku. Nejreprízovanější, nejsledovanější, nejmilovanější pohádkou, která je dodnes hitem každých Vánoc. Jméno Libuše Šafránková i tvář této krásné, půvabné, jemné a něžné Paní Herečky provázejí již několik generací televizních a filmových diváků, jsou stálicí, jistotou, zárukou kvality jak hereckého výkonu, tak i projektů, kterých se účastnila. Společně se svým manželem, rovněž vynikajícím hercem Josefem Abrhámem, si Libuše role pečlivě vybírala. A tak jsou v jejím hereckém portfoliu takové legendy, jako Macourkův a Vorlíčkův hit Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, pohádky Princ a Večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato, Nesmrtelná teta, slavné svěrákovské komedie Vrchní, prchni! a Vesničko má středisková nebo Menzelovy Slavnosti sněženek podle Hrabala, také Obecná škola a oscarový Kolja z dílny pánů Svěráků.

Není divu, že Libuše Šafránková v roce 2008 v anketě televizních diváků o nejpopulárnější hereckou osobnost století Hvězda mého srdce zvítězila společně s Vladimírem Menšíkem.

Libuše Šafránková prokázala velkou statečnost, když dlouho dokázala bojovat se zákeřnou nemocí. Všichni, kdo ji milují a váží si jejích osobnostních kvalit i hereckého umění, se o ni báli a drželi jí palce. Nejprve nad nemocí zvítězila a mohla si užít roli, která pro ni byla jednou z nejkrásnějších - roli pětinásobné babičky. Ke svým 65. narozeninám dostala totiž v červnu 2018 jako dárek od svého syna Josefa Abrháma mladšího dvojčátka. Dál byla velice statečná, ale o tři roky později, počátkem června 2021, nás skvělá herečka opustila.

Tato kniha je holdem autorky mimořádné herecké hvězdě, vzácné a krásné ženě - i naší věčné Popelce. Dozvědět se více

Popis / resumé
Hlavní hrdinka se do svého někdejšího domova vrací hned natřikrát. Poprvé těsně po válce, po prožitém utrpení v koncentračním táboře. Místním obyvatelstvem není přijata, její otec byl prohlášen za Němce. Byť zemřel v koncentračním táboře, majetek mu byl dle Benešových dekretů zabaven. Druhý návrat hrdinka uskuteční po více než šedesáti letech. Netrvá na navrácení majetku, pro svého otce chce však pomník uprostřed městečka. Skromné přání Gity odmítají místní občané. Proto se hlavní hrdinka rozhodne pro veškeré navrácení majetku.

Popis nakladatele
Gita Lauschmannová, dívka sotva šestnáctiletá, přežila koncentrák a spěchá do rodných Puklic, aby po letech hrůz i strádání objala své blízké a znovu se vyspala ve své posteli. Vrátila se, aby zjistila, že se nemá kam vrátit. Válka skončila, běsnění nikoli. Gita Lauschmannová, energická žena na sklonku života, osudem drsně poznamenaná. Nenechala si život zošklivit úplně. Nastřádané vzpomínky ožívají. Gita shrnuje pásku z očí. Odvážně, nemilosrdně. Čas ovšem semele všechny a všechno po svém. Lze tomu navzdory dosáhnout spravedlnosti? Lze se domoci trestu za barbarské činy? Lze křivdy napravit? Ano i ne. Svůj talíř si však každý musí vyjíst sám. Hlavně se udržet v lati, nezkolabovat, neječet. Druhá autorčina prozaická kniha, která vyšla poprvé v roce 2006 a stala se mezinárodním bestsellerem, je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se blyští odlesky příběhů, které sami žijeme. Dozvědět se více

Osudové setkání Edwarda Cullena a Belly Swanové obrátilo oběma život vzhůru nohama. Až dosud jsme jejich dramatický vztah znali jen z dívčina vyprávění, ale teď nadešel čas na Edwardův pohled. Co vše jeho shledání s nevinnou Bellou způsobilo? Jaké pocity ho ovládly? A jak mohl následovat své srdce a zároveň svou lásku stahovat do světa plného nebezpečí? Nejslavnější upíří romance se vrací v temně velkolepém stylu a má pořádně nabroušené špičáky Dozvědět se více

Industriální Brněnsko
Fascinující část našeho kulturního dědictví
Karel Sklenář
"Kořeny, na které zapomínáme."
Brněnsko bylo od konce 18. století průmyslovým centrem regionu. Dnes již není většina továren v provozu a řada z nich se bourá. Autor knihy je jako památkář svědkem postupného zániku industriální architektury, což ho vedlo k sepsání této knihy. Ukazuje v ní, že Brno není jen městem ohňostrojů, motocyklových závodů a funkcionalismu. Byl to právě průmysl, který jej zformoval do dnešní podoby. Nechme se provést po známějších i zapomenutých stopách industriální slávy Brna a jeho okolí – dokud ještě můžeme. Dozvědět se více

Relaxace, odpočinek. Pije se při potížích i v období klidu.

Složení: meduňka nať, dobromysl nať, levandule květ, prvosenka květ, pohanka nať, rozmarýn list, sporýš nať, třezalka nať, vrba kůra
Pije se 1 - 3 x denně. Možno užívat dlouhodobě.
U citlivých lidí možnost fotosenzibilizace.
Příprava: Jeden sáček zalijeme 1/4 litrem právě vroucí vody a necháme 10 - 15 minut louhovat. Dozvědět se více

S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili.

Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém.
​I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti.
Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde.

Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin Dozvědět se více

Memoáry už Jiřina Bohdalová má, a ne jedny. Vyšly takové, které napsala vlastní rukou i takové, které o ní napsali jiní. Tato kniha je úplně jiná. Oblíbená herečka nás v ní sice provede zásadními životními mezníky, hlavně ale dala slovo jiným. Co si o Jiřině myslí členové její rodiny, spolužáci z DAMU a hvězdní kolegové? Téměř všichni jí v této knize oplácejí upřímnost, jakou je ona sama známá celý život – Jiřina je totiž ke svým blízkým vždycky upřímná. O Bohdalce a pro Bohdalku k jejím 90. narozeninám se tak rozpovídali třeba Simona Stašová, Jiří Suchý, Dagmar Havlová, Josef Somr, Viktor Preiss, Karel Šíp, Zlata Adamovská, Jan Hrušínský, Martin Dejdar, Zdeněk Zelenka, Jiří Lábus, Aňa Geislerová a mnozí další Dozvědět se více