Za dětmi a jejich dospěláky přichází knížka „Hurá, děti“ již potřetí – „Hurá, děti 3“.

I tentokrát je plná dětské poezie, výtvarných nápadů, anglických slovíček.  Nabízí dětem také nové poznatky, různé úkoly k řešení, hádanky, dává otázky –„co, jak, proč?“.

Provokuje dětskou tvořivost a přispívá k rozvíjení schopností širšího vnímání okolního světa.

     Básničky, náměty na různé činnosti, hádanky i anglická slovíčka se spolu potkávají na každé stránce knížky. Knížka je vhodná pro děti od 2 do 99 let 

 Autorka mistrně popisuje příběhy s kriminální zápletkou,  které jsou protkány fantastičnem. Autorka během vydání knihy zemřela.

 Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.

 Do rukou čtenáře předáváme novou knihu Nadačního fondu proti korupci. Výběr tématu letošního dílu Edice prázdninového čtení trval dost dlouhý čas. Tím, co rozhodlo pro zvolené téma oligarchie, byly vzpomínky všech z NFPK na projevy Andreje Babiše, v nichž opakovaně citoval z předchozí publikace, knihy o Miroslavu Kalouskovi. Bylo rozhodnuto, že by bylo dobré, kdyby do diskuse mezi oběma zlojedy zasáhl materiál, který by diskusi vyvažoval, aby snad pravidelný čtenář našeho prázdninového čtení neměl pocit, že Fond straní jednomu z nich. V této publikaci se NFPK snaží na historickém vývoji a dalších souvislostech popsat nástup vlády oligarchů, znaky tohoto, od demokracie silně vychýleného systému vládnutí, jeho silné stránky, ale i návod k jeho poražení. Snaží se čtenáře upozornit na to, že Andrej Babiš není jediným, kdo má silné slovo na současné dění, a že jeho pád, k němuž dříve nebo později dojde, nemusí být koncem vlády oligarchů. Může být jen očekávaným přeskupením sil mezi lidmi, kteří si moc v této zemi přisvojují. Vždyť vláda vybrané skupiny bohatých jedinců, movitých rodin nebo jinak definovaných partiček mocných není ve východní části Evropy v současnosti ničím ojedinělým. Stín ruského systému vládnutí, kde skupina prokremelských oligarchů ovládá prakticky vše, nad naší malou zemí visí. A nevrátíme-li se k původním revolučním a postrevolučním idejím, jejichž nositelem byl zesnulý prezident Václav Havel, můžeme upadnout do beznaděje rozdělené moci, kde budeme hlasovat pro jeden z politických subjektů ve „vlastnictví“ různých oligarchů. Výsledek „svobodných“ voleb pak bude znamenat toliko úvodní rozdání karet mezi lidmi, majícími vložené prostředky do politických subjektů a médií, jež veřejným děním manipulují.

 Začneme-li se duchovně probouzet, nebudeme zpočátku své duchovní cestě rozumět; ještě obtížnější pak bude naše vnímání někomu sdělit.

Knížka o rozsahu 178 stran běžného formátu nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.

Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné. Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly.  Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: „Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi.“  Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.

  Hana Richterová: Hluchá místa
Anotace
Ve své básnické prvotině se Hana Richterová představuje hned v několika polohách. Od pravidelných
rytmických básní evokujících nejen dávné lidové písně odkudsi z mimočasu (Úhorem hrnuli / hlínu jak
moře / Listopad sirnatý / obnažen hořel), přes ozvěny archetypálních mytologií (Na počátku byla v ženě
tma / modlitba za oheň a maso) a silné smyslové obrazy (Jako když v hrudním koši padá listí / cítíš už
v srpnu / rozpažený podzim), až po existenciální verše tematizující samou esenci poezie (Co kdybych se
nenarodil? / Stala by se z Básně Nebáseň?)… Hluchá místa jsou místa mezi. V době všudypřítomného
akustického smogu mohou působit očistně a blahodárně. Před použitím doporučeno poodstoupit.
Hana Richterová se narodila roku 1989 v Uherském Hradišti, žije v Brně. Své básně dosud publikovala
časopisecky (Host) či na internetových portálech. V říjnu roku 2017 se stala Laureátkou 45. ročníku
Literární soutěže Františka Halase a zároveň získala Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající ve
vydání básnické sbírky knižně dosud nepublikující/mu autorce/autorovi. Symbolické uvedení knihy,
která vychází jako 6. svazek Edice LSFH, proběhlo při příležitosti vyvrcholení 46. ročníku Literární
soutěže Františka Halase 13. října 2018 v Kunštátu.
Literární soutěž Františka Halase probíhá nepřetržitě od roku 1972 a je určena začínajícím autorům
ve věku od 15 do 29 let. Cílem soutěže je propagovat mladé autory a umožnit jejich vzájemnou
konfrontaci. Od roku 2012 je vyvrcholením soutěže říjnové dvoudenní setkání deseti finalistů, které
probíhá v rámci tradičního Halasova Kunštátu. Edice LSFH vychází od roku 2013.
Hana Richterová: Hluchá místa
Edice LSFH, svazek 6
Nakladatelství Šimon Ryšavý, Brno 2018
ISBN 978-80-7354-197-2
64 stran
Náklad 300 ks
Prodejní cena: 120 Kč
Více zde: https://lsfh.webnode.cz/products/hana-richterova-hlucha-mis