Výsledky hledání pro '%C3%BApln%C4%9B nov%C3%A1 mysl'
Labyrint pohybu
„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“...
Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali?
Autorka Renata Červenková v nakladatelství Vyšehrad již vydala knihu rozhovorů s MUDr. Honzákem
Dítě a přírodní zákony
Běžná cena: 299,00 Kč
Zvláštní cena: 259,00 Kč
Kniha, která zaujme nejenom moderní pedagogy, ale většinu současných rodičů malých dětí. Přestaňme vymýšlet tisíce inovací, tisíce metod jak vzdělávat děti: řešení jsou mnohem jednodušší! Stačí jen otevřít tuto převratnou knihu.
Každé dítě se rodí s přirozenou touhou po poznání. Pokud vyrůstá od počátku v harmonickém světě plný hravých a zábavných podnětů, podporují se tím maximálně jeho logické schopnosti, kreativita, pohybové dovednosti, manuální zručnost, vyjadřování, empatie či umělecké schopnosti. Bohužel současný vzdělávací systém nerespektuje přirozené mechanismy lidského učení, nerozvíjí tak správně vrozené schopnosti dětí a ty z velké části opouštějí vzdělávací instituce s velmi nízkým edukačním potenciálem.
Autorka provedla zlomový experiment v mateřské škole v Gennevilliers , v oblasti s velkými sociálními a ekonomickými nerovnostmi. Podrobně zaznamenala tříletou zkušenost s uplatňováním přístupu Montessori, který obohatila o nejnovější poznatky z oboru neurovědy. Ve své knize podrobně rozebírá jednotlivé okruhy výuky a dosažené výjimečné výsledky.
DEPRESE A NADĚJE
Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně hledány kořeny pozdějšího politického vývoje Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná. Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.
Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.
Transformační průvodce mysli
Kniha pro ty, kteří chtějí být zdraví a žít spokojené Životy v harmonii.
http://www.energickecentrum.cz/knihy
Dozvědět se víceU piva se nemluví
Povídkový soubor U piva se nemluví předkládá propletené lidské osudy v nelítostném a absurdním časoprostoru. Vypravěč se sice obrnil vtipem, ale přesto ví, že jej realita dožene. Z příběhů vystupuje sebeironie, která stojí v kontrastu proti touze žít a především prožívat. Touhy, vášně, události… Samotný čin ovšem často steče po povrchu a zůstane pouze myšlenkou. Zásadní částí knihy je její výtvarný doprovod, který spoluutváří atmosféru plnou lidských karikatur a pokroucené skutečnosti.
Povolení milovat
Autor knihy Miloš Šťastný pochází ze severočeského Děčína. Říká, že pokud chce člověk svůj život naplnit, musí mít nějakého koníčka. Jemu se dětský sen splnil. Stal se strojvedoucím. Důchodcovský věk mu otevřel naplno stavidla k ostatním zálibám, kterým se nemohl stoprocentně věnovat. Přesto však jedna linie stále drti- la jeho myšlenky tak dlouho, až si řekl, že se s nimi musí podělit v nějaké knize.
Kapitolami knihy probleskují osudy jeho kamaráda Viktora s jeho myšlenkami a vztahy, pátrajícími po opravdovém přátelství. V kontextu dokumentů odkrývá rozporuplnou osobnost, která irituje řadu lidí v průřezu let a politických událostí v mládežnickém světě tzv. Mikrokolektivního hnutí.
Dozvědět se víceCesta
Začneme-li se duchovně probouzet, nebudeme zpočátku své duchovní cestě rozumět; ještě obtížnější pak bude naše vnímání někomu sdělit.
Dozvědět se víceSlavné vily Středočeského kraje
Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.
V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.
Dozvědět se víceLazar
Komisař Joona Linna si myslel, že už má to nejhorší za sebou, přitom všechno teprve začíná…
Policisté objeví v bytě na předměstí Osla tělo mrtvého muže. Z toho, co najdou v mrazáku, jsou v šoku. Zavražděný byl vykradač hrobů, sběratel trofejí a kanibal. Jednou z trofejí je i lebka Summy Linnové, Joonovy manželky.
O několik dní později požádá švédskou policii o pomoc německá komisařka. V kempu nedaleko Rostocku byl zavražděn sexuální násilník.
Joona záhy pochopí, že zdánlivě náhodnou souvislost mezi oběťmi nemůže ignorovat – stopy vedou k někomu, kdo má být již dávno mrtvý.
Brněnské ulice vyprávějí své dějiny 1.díl
Brněnské ulice vyprávějí své dějiny 1.díl
Autorem je tentokrát Leopold Künzel, brněnský rodák pocházející ze smíšeného československého manželství. Leopold Künzel byl do města Brna opravdu zamilován a už jako mladý začal velice důkladně studovat brněnské dějiny a shromažďovat potřebné materiály. O těchto věcech vždy mluvil jako o „pokladech naší vlasti“ a ponejvíce se soustřeďoval na historii brněnských ulic. Publikoval prakticky jen v denním tisku a velmi se těšil na konec druhé světové války, protože zamýšlel vydat svá díla o brněnských ulicích jako knihu. Zahynul však v dubnu 1945 a jeho záměr se tedy nezdařil a jeho dílem, které se nebojíme nazvat jako skvělé a profesionálně dokonalé, se pak desítky let nikdo nezabýval. Nyní, 74 let po Künzelově smrti, se však situace mění a vydáváme z jeho tvorby první knihu, současně věříme, že nikoli poslední. Veškeré texty jsou v češtině i němčině a dějiny ulic jsou doprovázeny více než dvěma sty historických kreseb i fotografií. V knize najdete pojednání o ulicích Kopečné, Dominikánské, Biskupské, Pekařské, Veselé, Kozí, Kolišti a mnoha dalších.
Dozvědět se více