Anna Freimanová, Václav Havel, Martin Palouš, Paul Wilson, Michael Žantovský a David Dušek (ed.)
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě.

Téměř surrealistická procházka milovaným městem z let 1937-1938 vychází podle původniho vydaní s autorovými fotografiemi. Editor Jakub Sedláček.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Jací to byli lidé? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven.

První prezident samostatného Československa
působí na všech fotografiích velice vážně. Však
také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice
zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako
student byl pěkné kvítko – provokoval učitele
a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč!
A že se vedou klepy o tom, kdo byl jeho otec.
A že nejdřív zkoušel být zámečníkem (což ho
nebavilo) a kovářem (což ho bavilo). Dál už prozrazovat
nebudeme. Všechno se dozvíte ve třetím
díle edice Velikáni do kapsy a průvodci vám
budou Masarykova dcera Alice, básník Viktor
Dyk, jedna chytrá holka a jeden pes.

Tělo není pitomé, umí se uzdravovat samo. Jenže my se k němu občas chováme jako k největšímu nepříteli. Házíme mu pod nohy spíš než příslovečné klacky rovnou klády. A k tomu žijeme tak, aby mělo pořád co opravovat. Býváme unavení, nemožní, nemocní. Lékaři si nevědí rady. A pak přijde rada, která spojí odjakživa spojené, tělo a hlavu. Ejhle, zdraví se vrací. Kniha lékaře Jana Hnízdila je složená z příběhů lidí, kteří byli ochotní naslouchat, vzali vlastní rozum do vlastní hrsti a uzdravili se a doplněná rozhovory na téma komplexní medicíny, které vedla mimo jiné s psychiatrem Radkinem Honzákem, biologem Stanislavem Komárkem nebo etnologem Mnislavem Atapanou Zeleným novinářka Klára Mandausová.

Kolik času denně strávíte zíráním do obrazovek? Je první věcí, kterou ráno uděláte, to, že sáhnete po mobilu? Necítíte se někdy zválcovaní přetlakem textovek, mailů a upozornění? Možná přišel čas, abyste si dopřáli digitální detox. Na stránkách této knihy naleznete příklady, jak digitální technologie negativně vplývají na každodenní životy nás všech, ale i rady a tipy, jak se z jejich vlivu vymanit. V žádném případě nejde o to, abyste techniku přestali používat úplně. Jen se opět stanete plně jejím pánem.

Vzhledem k sedavému životnímu stylu se dnes bolest zad stala skutečným problémem, neřkuli civilizační chorobou. Nezbývá než pomoci si osvědčeným prostředkem – speciálním cvičením. K tomu nám pomůže brožurka cviků podle osvědčené metody paní Mojžíšové, kterou sestavila zkušená fyzioterapeutka dr. Simona Sedláková. Kromě fotografií a popisků k jednotlivým cvikům zde naleznete zásady cvičení a kapitolu věnovanou ergonomii, tedy tomu, jak se ke svému tělu i při práci chovat co nejšetrněji. Osobní vzpomínkou na paní Mojžíšovou doplnil text MUDr. Jan Hnízdil z Centra komplexní péče v Dobřichovicích.

Pop artové, až dadaistické texty -básně,- a ilustrace- obrazy,- jako reflexe

naší doby a nás, s přesahem do věčnosti,- kdy srozumitelnost

sdělovaného, je přímo úměrná srozumitelnosti čtenáře,-