Hantec v zážitcích padesáti osobností šoubyznysu.

První hantecová kuchařka na světě. Jídla s příběhem.

To, že hantec způsobuje dobrou náladu a navíc chutná skvěle, zjistíte v dvojknize 50 odstínů hantecu / 50 chutí hantecu. V padesáti rozhovorech s našimi celebritami, které se nějakým způsobem „dotkly“ hantecu, se dočtete často i dost pikantní historky legendárních brněnských postav. I třeba o tom, jak se stalo, že se Zlatý slavík do Brna nedostal, a jak se vlastně v Brně hantec objevil. Pro tápající v tomto slangu nechybí ani hantecový slovníček.

Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišla..

Anna Freimanová, Václav Havel, Martin Palouš, Paul Wilson, Michael Žantovský a David Dušek (ed.)
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě.

Téměř surrealistická procházka milovaným městem z let 1937-1938 vychází podle původniho vydaní s autorovými fotografiemi. Editor Jakub Sedláček.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Jací to byli lidé? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven.

První prezident samostatného Československa
působí na všech fotografiích velice vážně. Však
také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice
zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako
student byl pěkné kvítko – provokoval učitele
a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč!
A že se vedou klepy o tom, kdo byl jeho otec.
A že nejdřív zkoušel být zámečníkem (což ho
nebavilo) a kovářem (což ho bavilo). Dál už prozrazovat
nebudeme. Všechno se dozvíte ve třetím
díle edice Velikáni do kapsy a průvodci vám
budou Masarykova dcera Alice, básník Viktor
Dyk, jedna chytrá holka a jeden pes.

Tělo není pitomé, umí se uzdravovat samo. Jenže my se k němu občas chováme jako k největšímu nepříteli. Házíme mu pod nohy spíš než příslovečné klacky rovnou klády. A k tomu žijeme tak, aby mělo pořád co opravovat. Býváme unavení, nemožní, nemocní. Lékaři si nevědí rady. A pak přijde rada, která spojí odjakživa spojené, tělo a hlavu. Ejhle, zdraví se vrací. Kniha lékaře Jana Hnízdila je složená z příběhů lidí, kteří byli ochotní naslouchat, vzali vlastní rozum do vlastní hrsti a uzdravili se a doplněná rozhovory na téma komplexní medicíny, které vedla mimo jiné s psychiatrem Radkinem Honzákem, biologem Stanislavem Komárkem nebo etnologem Mnislavem Atapanou Zeleným novinářka Klára Mandausová.