Operní režisér Václav Věžník se v publikaci Zpívali v Brně v letech 1965-1991 uceleně zabývá činností a vlivem opery na kulturní život Brna a okolí. Dosud vydané dvě knihy popisují činnost na brněnské operní scéně německé a české od devadesátých let devatenáctého století do konce druhé světové války.
Tato nová publikace je přímým pokračováním této započaté mravenčí práce a zahrnuje na 559 stránkách a spoustou fotografiemi údobí od roku 1965 do roku 1991. Vzniklo tak unikátní bibliografické dílo představující brněnskou operu, její funkčnost, jmenovitě její pracovníky, tvůrce a interprety domácí i hostující. Součástí jsou životopisy všech účinkujících pěvců, seznam všech uváděných titulů a úplně všech představení v jednotlivých sezonách i se jmény vedoucích pracovníků divadla v celé této době. Komplexní informace takto poprvé zveřejněné byly čerpány z knih divadelního archivu, z plakátů uložených v archivu Městské knihovny, z divadelního časopisu Program, z denních programů opery, z článků v Hudebních rozhledech a běžném denním tisku.
Protože se jedná o autora, který byl současníkem tohoto vývoje a byl přímo autorem desítek režijních prací na scéně brněnského divadla, ale i na divadelních scénách mnoha států Evropy jde o uchování živých autentických vzpomínek, nikde jinde nepublikovaných. Čtenářům je představena doba, kdy byla brněnská opera svými inscenacemi špičkovým souborem se špičkovými interprety a vyvážela svoje představení na mnohé zahraniční scény. Velikou zásluhou režiséra Věžníka a brněnského souboru bylo úspěšné šíření a vývoz operních představení „brněnského“ Leoše Janáčka do zahraničí.
Publikace také obsahuje mnohé autentické vyjádření a vzpomínky dirigentů a pěvců kteří tuto slavnou dobu brněnské opery žili, a tvořili ji vlastními silami. Byla to doba nezapomenutelná, velmi tvůrčí a plodná a měla by být její autenticita uchována v literární podobě touto tištěnou publikací. Kniha je doplněna o CD a DVD s nahrávkami pěvců + video nahrávky z oper.
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili.
Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém.
I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti.
Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde.
Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin Dozvědět se více
Proč nás po vytržení zubu může začít bolet koleno? V čem při tělesném výkonu pomáhá hekání? K čemu je Novaku Djokovičovi při tenisu dobré, že umí skvěle napodobovat jiné lidi? Známý fyzioterapeut ukazuje člověka jako opravdu složitou psychosomatickou jednotku a nabízí podněty k zamyšlení, jak se „svými“ těly zacházíme a nakolik jsme k nim pozorní.
„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali? Autorka Renata Červenková v nakladatelství Vyšehrad již vydala knihu rozhovorů s MUDr. Honzákem
Autoři tentokrát chtějí připomenout místa spojená s léty 1945—1946, tedy s dobou, která se nesla v duchu účtování s kolaboranty, nacisty a Němci vůbec. Přestože průvodce zahrnuje pouze dva roky, jde o období, které je pro historii Brna zcela zásadní. Účtování zde proběhlo velmi tvrdě. Kromě proslulého divokého odsunu se nenávist vůči Němcům odrážela mimo jiné v drsném zacházení v několika internačních táborech, kde brněnští Němci čekali na odchod z republiky. Nuceným vysídlením německého obyvatelstva se spolu s likvidací židovské komunity během války jednou provždy změnila tvář původně mnohonárodnostního města, což ovlivňuje podobu Brna do současnosti. Publikace je doplněna dobovými fotografiemi a ilustracemi.
