Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921. Příběh, který je vystavěn na skutečných událostech. Začíná důlním neštěstím z roku 1894, které zasáhlo do života obyvatel celého kraje. V knize sledujeme tři hlavní hrdiny – Barboru, Julku a Ludwika – každý se svým osudem bojuje po svém. Úžasná knížka, ve které najdete zpracovaná témata, o kterých se v knížkách moc nepíše a člověk se jen diví, co se tady všechno dělo, o čem neví. Například česko-polský konflikt, který nastal po první světové válce a jak to ovlivnilo obyčejné lidi. Stejně tak první světová válka a její dopad na městečko a jeho obyvatele. Styl, jakým je kniha napsána, Vás okamžitě pohltí a ocitnete se na začátku dvacátého století v chudém městečku plném havířů. Dozvíte se mnoho o tom, jak lidé dřív žili. Spoustu z toho si pamatuji z vyprávění mé babičky, tak mě to možná pohltilo ještě o něco víc. Malé chaloupky, zato velké rodiny. Autentický pocit umocňuje nářečí i polská jména a názvy. Silný příběh, který jsem si opravdu užila, prožila, probrečela. Už teď se těším na další díl, který si pořídím hned, jakmile vyjde. Všem Vám knížku moc doporučuji. Nebuďme slepí k naší historii. Pojďme se o ní dozvědět něco... Celá recenze nového. Tímto způsobem Vás to bude i bavit. Autorka má můj obdiv za to, jakou práci ji muselo dát posbírat všechny historické události a s jakou lehkostí je zapracovala do svého románu. Dozvědět se více