Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Nebo se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.
Autoři tentokrát chtějí připomenout místa spojená s léty 1945—1946, tedy s dobou, která se nesla v duchu účtování s kolaboranty, nacisty a Němci vůbec. Přestože průvodce zahrnuje pouze dva roky, jde o období, které je pro historii Brna zcela zásadní. Účtování zde proběhlo velmi tvrdě. Kromě proslulého divokého odsunu se nenávist vůči Němcům odrážela mimo jiné v drsném zacházení v několika internačních táborech, kde brněnští Němci čekali na odchod z republiky. Nuceným vysídlením německého obyvatelstva se spolu s likvidací židovské komunity během války jednou provždy změnila tvář původně mnohonárodnostního města, což ovlivňuje podobu Brna do současnosti. Publikace je doplněna dobovými fotografiemi a ilustracemi.
Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišla..
Proč nás po vytržení zubu může začít bolet koleno? V čem při tělesném výkonu pomáhá hekání? K čemu je Novaku Djokovičovi při tenisu dobré, že umí skvěle napodobovat jiné lidi? Známý fyzioterapeut ukazuje člověka jako opravdu složitou psychosomatickou jednotku a nabízí podněty k zamyšlení, jak se „svými“ těly zacházíme a nakolik jsme k nim pozorní.
„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali? Autorka Renata Červenková v nakladatelství Vyšehrad již vydala knihu rozhovorů s MUDr. Honzákem
Thriller, který předpověděl celosvětovou pandemii.
Londýn, epicentrum celosvětové pandemie, je kompletně izolovaný. V ulicích bují násilí a občanské nepokoje. Na dodržování zákazu vycházení dohlíží armáda. Před smrtícím virem, který si vyžádal tisíce obětí, není nikdo v bezpečí.
Na staveništi, kde má vyrůst nouzová nemocnice, najdou dělníci tašku s kostmi zavražděného dítěte. Nemilosrdný vrah se volně pohybuje po městě, odhodlaný udělat cokoli, aby policii zabránil vypátrat, komu kosti patřily.
Inspektor Jack MacNeil, který odpočítává poslední hodiny u sboru londýnské Metropolitní policie, musí až do poslední chvíle vést vyšetřování. Jeho kariéra je v troskách, manželství rozvrácené a virus zasáhne i jeho vlastní rodinu. Co ho zastaví dřív? Virus, nebo vrazi? Dozvědět se více
V českém překladu Anny Kareninové vychází Slavnost bezvýznamnosti, poslední román Milana Kundery napsaný francouzsky. Příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v zahradách nebo na večírcích se snově prolínají se zasedáním Stalinova politbyra, je především Kunderovým zlehka a humorně napsaným loučením se s tématy, čtenáři a světem románu obecně. Povzneseně napsaná kniha plná humoru a dobré nálady a první próza, kterou jedenadevadesátiletý autor žijící v Paříži dovolil přeložit do své rodné řeči. Dozvědět se více
Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921. Příběh, který je vystavěn na skutečných událostech. Začíná důlním neštěstím z roku 1894, které zasáhlo do života obyvatel celého kraje. V knize sledujeme tři hlavní hrdiny – Barboru, Julku a Ludwika – každý se svým osudem bojuje po svém. Úžasná knížka, ve které najdete zpracovaná témata, o kterých se v knížkách moc nepíše a člověk se jen diví, co se tady všechno dělo, o čem neví. Například česko-polský konflikt, který nastal po první světové válce a jak to ovlivnilo obyčejné lidi. Stejně tak první světová válka a její dopad na městečko a jeho obyvatele. Styl, jakým je kniha napsána, Vás okamžitě pohltí a ocitnete se na začátku dvacátého století v chudém městečku plném havířů. Dozvíte se mnoho o tom, jak lidé dřív žili. Spoustu z toho si pamatuji z vyprávění mé babičky, tak mě to možná pohltilo ještě o něco víc. Malé chaloupky, zato velké rodiny. Autentický pocit umocňuje nářečí i polská jména a názvy. Silný příběh, který jsem si opravdu užila, prožila, probrečela. Už teď se těším na další díl, který si pořídím hned, jakmile vyjde. Všem Vám knížku moc doporučuji. Nebuďme slepí k naší historii. Pojďme se o ní dozvědět něco... Celá recenze nového. Tímto způsobem Vás to bude i bavit. Autorka má můj obdiv za to, jakou práci ji muselo dát posbírat všechny historické události a s jakou lehkostí je zapracovala do svého románu. Dozvědět se více
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili.
Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém.
I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti.
Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde.
Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin Dozvědět se více
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí.
Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš párům za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce.
Po velmi úspěšném románu Slepá mapa popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen se v nové knize autorka věnuje především postavě jediné: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení podniku v šedesátých letech. Václav je muž bez vlastností, jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě, má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Mornštajnová popisuje a vysvětluje Václavovy skutky tak obratně, že se teprve na konci knihy zděsíme, komu jsme to vlastně po celou dobu drželi palce. Dozvědět se více
Už je to rok, co se Alex a Conner vrátili z Říše příběhů, a co neviděli babičku, Kmotřičku vílu. Najednou se ale objeví vojáci královny Popelky. Někdo totiž unesl jejich maminku, a oni proto musí zůstat pod přísnou ochranou. To by to ale nebyli oni, aby zůstali sedět doma! Když se jim konečně podaří proniknout zpátky do Země příběhů, zjistí, že všechno je mnohem horší, než se domnívali, a že pohádky tentokrát možná nebudou mít šťastný konec…Podrobnosti o knize Země příběhů - Návrat Kouzelnice - Chris Colfer
Autor knihy Chris Colfer Chris Colfer je americký spisovatel, herec, zpěvák a producent, držitel Zlatého glóbu za roli Kurta Hummela v seriálu Glee. Sám napsal a produkoval film Zasažen bleskem, a dokonce v něm ztvárnil jednu z hlavních rolí. V roce 2011 ho časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa. Kniha Kouzelné přání, první díl série Země příběhů, se během dvou týdnů po vydání stala číslem jedna na žebříčku bestsellerů New York Times. Na první místa žebříčků se okamžitě vyšplhaly i další díly série. Dozvědět se více
