Hlavní hrdinka vypráví svůj příběh od sedmdesátých let - dobu útěku z Jugoslávie do Rakouska a následně emigrace do USA - až do současnosti. Odhaluje své těžké začátky, prohry v osobním životě a touhu nedat se pokořit, ale začít znovu, škrábat se na světlo a držet se stále hesla: "Nemusím být nejchytřejší, ale musím být nejlepší." Skončená pracovní kariéra odchodem do důchodu nezklidní její rozbouřený život. Nové pracovní prostředí, ve kterém zakotvila spíše ze své touhy po dětech než velkým citovým prožitkem, ji nenaplňuje štěstím, ale stálým bojem s manželem a později i dětmi. Prázdnotu každodenního života naruší zákeřná nemoc, stane se jejím novým nepřítelem. Je potřeba se mu postavit a nenechat se smést.

 Sfumato je autobiografický román,  který ve  současném  vztahovém příběhu ženy a muže střední generace předkládá i neotřelý intimní  příběh staré aristokratické rodiny.  Soustřeďuje obsah především na politicky i společensky zlomové situace posledních 100 let  Českého, Československého  a Slovenského státu.
V obsahové rovině děje, který se odehrává převážně v krajské metropoli a popisuje historické momenty posledních sto let a to s převážným vlivem na rodinu. Velkým přínosem je aktuální výpověď společenského a místopisného charakteru celého našeho regionu - jadrný popis reálné současnosti

Příběh o alkoholu, alkoholismu a životě alkoholika - člověka, který trpí duševní poruchou. O člověku, jenž je pouhým uživatelem bytí. Román je založený na skutečných událostech.

Novela - první rozsáhlejší próza autorky - zachycuje pozoruhodným způsobem životy lidí ve druhé polovině 20. století v oblasti Jesenicka.

Kniha nese podtitul Konec Institutu rehabilitace zrakově postižených v Čechách. Ústřední motto knihy zní: „To jsem musela oslepnout, abych mohla koukat jako blázen?“ Tato publikace je o kráse i strastech života viděných očima nevidomé ženy…

Cesta na Nový Zéland v tomto případě autorce posloužila jakožto účinná duševní terapie. Pobyt v daleké zemi si vybrala mj. také proto, aby si utřídila myšlenky a srovnala životní dráhu, po níž chce dále pokračovat. Záměr se povedl a ona teď chce čtenáři nabídnout své svědectví a zážitky, to, jak poznala sama sebe. Protože právě sebepoznání je smyslem dalekých výprav. Tento cestopis čtenáře přesvědčí, že nikdy není pozdě na to, aby člověk zažil neobyčejné věci. Jen se nebát a konečně se rozhoupat…

Profesionálně zpracované vesnické zvyky a obyčeje, které jsou rozděleny podle měsíců. Knížka je ilustrovaná profesorem Vladimírem Drápalem a je určená nejen pro etnografy, ale taky i pro laickou veřejnost.

Knihu lze zakoupit i ve vázané verzi ZDE.

Pohled do zákulisí firmy Zetor očima jejího bývalého ekonomického ředitele. Život „zetoráků“ – obyčejných lidí, kteří ve firmě strávili mnoho let svého života.

Součástí publikace je i celá řada fotografií.

Krátká (avšak trefná) zamyšlení nad běžnými věcmi v životě každého z nás.

„Svět je plný věcí neznámých, nepochopitelných i absurdních. Budeme-li se jim divit, začneme je vnímat. Začneme-li je vnímat, bude to začátek nového poznání i nových činů. Divím se, že se divím."

Miloš Hynšt (autor)