Autor knihy Miloš Šťastný pochází ze severočeského Děčína. Říká, že pokud chce člověk svůj život naplnit, musí mít nějakého koníčka. Jemu se dětský sen splnil. Stal se strojvedoucím. Důchodcovský věk mu otevřel naplno stavidla k ostatním zálibám, kterým se nemohl stoprocentně věnovat. Přesto však jedna linie stále drti- la jeho myšlenky tak dlouho, až si řekl, že se s nimi musí podělit v nějaké knize.

   Kapitolami knihy probleskují osudy jeho kamaráda Viktora s jeho myšlenkami a vztahy, pátrajícími po opravdovém přátelství. V kontextu dokumentů odkrývá rozporuplnou osobnost, která irituje řadu lidí v průřezu let a politických událostí v mládežnickém světě tzv. Mikrokolektivního hnutí.  

Povídkový soubor U piva se nemluví předkládá propletené lidské osudy v nelítostném a absurdním časoprostoru. Vypravěč se sice obrnil vtipem, ale přesto ví, že jej realita dožene. Z příběhů vystupuje sebeironie, která stojí v kontrastu proti touze žít a především prožívat. Touhy, vášně, události… Samotný čin ovšem často steče po povrchu a zůstane pouze myšlenkou. Zásadní částí knihy je její výtvarný doprovod, který spoluutváří atmosféru plnou lidských karikatur a pokroucené skutečnosti.

 Hlavní hrdinka vypráví svůj příběh od sedmdesátých let - dobu útěku z Jugoslávie do Rakouska a následně emigrace do USA - až do současnosti. Odhaluje své těžké začátky, prohry v osobním životě a touhu nedat se pokořit, ale začít znovu, škrábat se na světlo a držet se stále hesla: "Nemusím být nejchytřejší, ale musím být nejlepší." Skončená pracovní kariéra odchodem do důchodu nezklidní její rozbouřený život. Nové pracovní prostředí, ve kterém zakotvila spíše ze své touhy po dětech než velkým citovým prožitkem, ji nenaplňuje štěstím, ale stálým bojem s manželem a později i dětmi. Prázdnotu každodenního života naruší zákeřná nemoc, stane se jejím novým nepřítelem. Je potřeba se mu postavit a nenechat se smést.

Příběh o alkoholu, alkoholismu a životě alkoholika - člověka, který trpí duševní poruchou. O člověku, jenž je pouhým uživatelem bytí. Román je založený na skutečných událostech.

Pan Dupáček, fenomén a fantom dědovy zahrádky, vznikl zcela náhodou, tak nějak jako celý vesmír. Jeho příběhy počínaje jeho stvořením nyní mohou být Vaše.

Knížka obsahuje i hojnost obrázků.

Mistrovsky napsaná sbírka tak trochu strašidelných povídek, v nichž vás vypravěč zavede do leckterých zákoutí Starého Brna. Kniha ostatně nenese podtitul Nové starobrněnské pověsti jen tak pro nic za nic. Příběhy jsou doprovázeny černobílými obrázky Augusta Potuczka, které dotvářejí mysteriosní atmosféru.

Novela - první rozsáhlejší próza autorky - zachycuje pozoruhodným způsobem životy lidí ve druhé polovině 20. století v oblasti Jesenicka.

Vyprávění o soužití koček a lidí. Příběh kočičky Čerňavy, který je plný úsměvné ironie a jemného humoru, se odehrává na Červeném kopci nad řekou Svratkou v Brně.

Publikace obsahuje také celou řadu fotografií a básní, jež příběh doprovázejí.

Cesta na Nový Zéland v tomto případě autorce posloužila jakožto účinná duševní terapie. Pobyt v daleké zemi si vybrala mj. také proto, aby si utřídila myšlenky a srovnala životní dráhu, po níž chce dále pokračovat. Záměr se povedl a ona teď chce čtenáři nabídnout své svědectví a zážitky, to, jak poznala sama sebe. Protože právě sebepoznání je smyslem dalekých výprav. Tento cestopis čtenáře přesvědčí, že nikdy není pozdě na to, aby člověk zažil neobyčejné věci. Jen se nebát a konečně se rozhoupat…