Povídkový soubor U piva se nemluví předkládá propletené lidské osudy v nelítostném a absurdním časoprostoru. Vypravěč se sice obrnil vtipem, ale přesto ví, že jej realita dožene. Z příběhů vystupuje sebeironie, která stojí v kontrastu proti touze žít a především prožívat. Touhy, vášně, události… Samotný čin ovšem často steče po povrchu a zůstane pouze myšlenkou. Zásadní částí knihy je její výtvarný doprovod, který spoluutváří atmosféru plnou lidských karikatur a pokroucené skutečnosti.

  Zatím určitě nejlepší sbírka textů, (básní), již známého autora.

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

 Hlavní hrdinka vypráví svůj příběh od sedmdesátých let - dobu útěku z Jugoslávie do Rakouska a následně emigrace do USA - až do současnosti. Odhaluje své těžké začátky, prohry v osobním životě a touhu nedat se pokořit, ale začít znovu, škrábat se na světlo a držet se stále hesla: "Nemusím být nejchytřejší, ale musím být nejlepší." Skončená pracovní kariéra odchodem do důchodu nezklidní její rozbouřený život. Nové pracovní prostředí, ve kterém zakotvila spíše ze své touhy po dětech než velkým citovým prožitkem, ji nenaplňuje štěstím, ale stálým bojem s manželem a později i dětmi. Prázdnotu každodenního života naruší zákeřná nemoc, stane se jejím novým nepřítelem. Je potřeba se mu postavit a nenechat se smést.

 Příběhy odhalují charaktery lidí, kteří se mezi námi stále pohybují – ať již v rodinách, v nemocničním prostředí, v zaměstnání, na ulici i ve školách. Prostě jsou všude. Přátelé, i padouši. Zasahují nám do života. V minulosti mnozí z nich způsobovali lidem bolest, ale i dnes jsou stejní, dalo by se říci – rafinovanější. 
V těchto povídkách čtenář poznává, že v člověku dříme dvojí svět a my si to často ani neuvědomujeme. Dobro a zlo. Navzájem se proti sobě štvou a střídavě se chtějí projevit. Záleží jen na nás, jestli se dokážeme rozhodnout, abychom zlu nedopřáli zvítězit..

 Soubor povídek ze života má silný morální i výchovný potenciál, jsou barevné, různožánrové  a všechny zajímavé. Jsem přesvědčen, že kniha své čtenáře najde a jistě osloví, mnoho příběhů je zaujme stejně jako mě.

Zdeněk Troška

 Další básnická sbírka známého básníka a výtvarníka Jiřího Kosíka,-

 Více než 60 básní a 30 obrazů- ilustrací, s předmluvou Jaroslava Diviše,-

 Paráda,!

Legionář, spisovatel, novinář, bojovník proti nacismu. To všechno byl PhDr. Josef Kudela, rodák z Horní Lhoty (1886 - 1942). Publikace pojednává o životě této významné osobnosti, která je spjata zejména s Brnem. Autor popisuje Kudelova gymnaziální léta v Opavě, studium klasické filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jihu Moravy, posléze zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku, následný návrat k profesi pedagoga po návratu domů, účast v odboji proti nacismu, zatčení gestapem a skon v osvětimském koncentračním táboře. Více info na stránkách brněnské encyklopedie.