Povídkový soubor U piva se nemluví předkládá propletené lidské osudy v nelítostném a absurdním časoprostoru. Vypravěč se sice obrnil vtipem, ale přesto ví, že jej realita dožene. Z příběhů vystupuje sebeironie, která stojí v kontrastu proti touze žít a především prožívat. Touhy, vášně, události… Samotný čin ovšem často steče po povrchu a zůstane pouze myšlenkou. Zásadní částí knihy je její výtvarný doprovod, který spoluutváří atmosféru plnou lidských karikatur a pokroucené skutečnosti.

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

 Příběhy odhalují charaktery lidí, kteří se mezi námi stále pohybují – ať již v rodinách, v nemocničním prostředí, v zaměstnání, na ulici i ve školách. Prostě jsou všude. Přátelé, i padouši. Zasahují nám do života. V minulosti mnozí z nich způsobovali lidem bolest, ale i dnes jsou stejní, dalo by se říci – rafinovanější. 
V těchto povídkách čtenář poznává, že v člověku dříme dvojí svět a my si to často ani neuvědomujeme. Dobro a zlo. Navzájem se proti sobě štvou a střídavě se chtějí projevit. Záleží jen na nás, jestli se dokážeme rozhodnout, abychom zlu nedopřáli zvítězit..

 Soubor povídek ze života má silný morální i výchovný potenciál, jsou barevné, různožánrové  a všechny zajímavé. Jsem přesvědčen, že kniha své čtenáře najde a jistě osloví, mnoho příběhů je zaujme stejně jako mě.

Zdeněk Troška

Legionář, spisovatel, novinář, bojovník proti nacismu. To všechno byl PhDr. Josef Kudela, rodák z Horní Lhoty (1886 - 1942). Publikace pojednává o životě této významné osobnosti, která je spjata zejména s Brnem. Autor popisuje Kudelova gymnaziální léta v Opavě, studium klasické filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jihu Moravy, posléze zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku, následný návrat k profesi pedagoga po návratu domů, účast v odboji proti nacismu, zatčení gestapem a skon v osvětimském koncentračním táboře. Více info na stránkách brněnské encyklopedie.

Autor objasňuje pojem "wervolf" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům. Autor se věnuje i postavení německé menšiny na našem území před vypuknutím druhé světové války, aby následně popsal také osudy sudetských Němců po odsunu z Československa.

V příloze se vyskytují znamé (Mnichovská dohoda), méně známé i vyloženě vzácné dokumenty jako například přísaha, zákony, značky Wehrwolfu, mapa výskytu skupin této organizace a chronologie jejích akcí. Nechybí celá řada dobových fotografií, plánků a důležitých listin.

Jedná se o další titul z edice Brněnský legionář. Kniha vyšla s podporou Jihomoravského kraje.

Druhé vydání, tentokrát pevná vazba.

Jaké byly klíčové okamžiky nejen herecké kariéry Zdeny Herfortové? Odpověď se ukrývá v této částečně autobiografické knize. Příběh oblíbené brněnské herečky je vylíčen za asistence notné dávky kromobyčejně vyvedených dobových fotografií.

Velkoformátová kniha akvarelů Zdeňka Bláhy je zaměřená převážně na Brno. Malíři byly inspirací nejen tradiční městské dominanty, ale i romantická zákoutí města. Autorovi však posloužila jako předloha i mnohá jiná zajímavá místa na Moravě či tamní dění. Akvarely jsou doprovázeny verši Zdeny Zábranské, Ivana Blatného, Jana Skácela, Jaroslava Seiferta, Oldřicha Mikuláška, Josefa Kainara, Ludvíka Kundery, Františka Halase a dalších velikánů. Autorkou úvodu je brněnská historička Milena Flodrová. Předmluva a doprovodné texty Růžena Sypěnová.