Tato publikace je věnována téměř zapomenutému, čestnému a skromnému sportovci, který byl neobyčejně úspěšný. Vždyť získal dohromady pět olympijských medailí a to je stejný počet, jaký má nezapomenutelný dříč, běžec Emil Zátopek. Do dnešních dnů tento počet překonává pouze fenomenální Věra Čáslavská, která je se svými čtyřmi stříbrnými a sedmi zlatými medailemi z olympijských her patrně nedostižitelná. Ta se počtem olympijských medailí vyrovnala oběma borcům po olympiádě v Tokiu v roce 1964 a o čtyři roky později prožila zlatou žeň na olympiádě v Mexiku, čímž se od obou jmenovaných odpoutala. A samozřejmě také vynikající rychlobruslařka, ale i výtečná cyklistka Martina Sáblíková, medailistka olympiád zimních, na tu se nesmí zapomenout. Avšak vždy je nutné si uvědomit, v jakých podmínkách naši dva prve uvedení borci působili, oni skutečně řádně pracovali a teprve po práci vyráželi tak, jak sportovci říkají „na plac“. Vrcholový sport se v jejich časech dělal jinak a v éře Váchově obzvláště.





Dozvědět se více

Knihu posíláme do světa v divných časech, ale snad vzpomínka na doby, kdy svět se zdál ještě v pořádku, povzbudí…
Projděte se s námi ulicemi, náměstími i parky moravského města Brna, potěšte se pohledem na brněnské řeky i jeho moderní architekturu, přečtěte si o minulosti – ale kde začíná historie a kde dnešek pro nás pamětníky a kde pro naše vnoučata?
Snad nám napoví půvabné akvarely Zdeňka Bláhy, fotografie Přemysla Dížky a autora textů, Ladislava Vencálka. Tři staří Brňané popisují město, jeho minulost i dnešek s nadhledem a humorem. Dozvědět se více

jedná se o druhé a doplněné vydaní - první vydání je beznadějně vyprodáno a proto nakladatelství Ryšavý Šimon koupilo od autora autorská práva a vydalo tuto publikaci.
Dozvědět se více

Skutečné vzdělání není o profesi, ale o Životě.
Moudrý vždy dá poraditi sobě, leda radili-li by mu blbě.
Neřiť se, řiď se.

Kniha není sbírkou citátů, ale spíše indícií, zkrátka takový
koncentrovaný souhrn konstatování obecných faktů.

"Co je to ten poidibioq - boiqipiod?"

Představ si Svět a na něm chaoticky rozházené, poskakující informace,
jako jednotlivá písmena, pro lepší představu, klidně všech abeced co znáš.
Lámání přes koleno, přitahování za vlasy, vždy vedlo jen k násilí, bezpráví
a nikdy k harmonii, souznění, Klidu a Pohodě. Motiv symbolizuje
nenásilnou objektivní selekci a uspořádání toho, co již existuje,
aby to prostě sedělo a tak i podstatu obsahu této,
sice malé, ale dospělé knihy, která je o to víc pro děti,
včetně těch zbloudilých, hledajících...
Ostatní písmena na sebe také navazují, ne však tvarem, ale významem
a do hlavy, stejně jako do každého slova,
určitá písmena patří a jiná to celé jen komplikují.
Písmenný ornament současně poukazuje na dvě možnosti, strany mince,
jako jin - jang, jinak dobro - zlo, nebo nebe - peklo,
pravda - lež, ano - ne, true - false, 1 - 0 atd.

Tak hluboké myšlenky nemá ani mořský ďas..:) Dozvědět se více

Knížka Dlouháni byla vydána ke stým narozeninám autorky p. Marty Mokré.

Narodila se v Brně v roce 1921 kde prožila celý život, a v dobrém zdraví se dožila letos 10. února 2021 sta let. Tento příběh o kamarádech dlouhánech napsala i ilustrovala jako odreagování se od nepříznivých životních událostí, které ji potkaly. Sama o tom říká, že tyto události minuly, aby udělaly místo veselému povídání, které si čtenáři mají možnost přečíst. Dosud bere život spíše pozitivně a vesele, což jistě život zpříjemňuje i prodlužuje. Domnívám se, že by toto veselé povídání mohlo přispět k většímu optimismu ve společnosti, která je v této době těžce zkoušena nemocí způsobenou virem Covid-19.





Dozvědět se více

  Povídková kniha je pozorováním života ženskýma očima. Rodiče, děti, sourozenci, prarodiče, manželé, přátelé...

Každodenní sitiace kolem nás - vnitřní a vnější reakce a vnímání sitiací. Snaha o pororuzumnění sobě i blízkým. Co je minulé a co je přítomné? Co si neseme s sebou z dětství, minulosti, ze včerejška i dneška? Rozhovory i vnitřní monology.

Dozvědět se více

 

Autor knihy Miloš Šťastný pochází ze severočeského Děčína. Říká, že pokud chce člověk svůj život naplnit, musí mít nějakého koníčka. Jemu se dětský sen splnil. Stal se strojvedoucím. Důchodcovský věk mu otevřel naplno stavidla k ostatním zálibám, kterým se nemohl stoprocentně věnovat. Přesto však jedna linie stále drti- la jeho myšlenky tak dlouho, až si řekl, že se s nimi musí podělit v nějaké knize.

   Kapitolami knihy probleskují osudy jeho kamaráda Viktora s jeho myšlenkami a vztahy, pátrajícími po opravdovém přátelství. V kontextu dokumentů odkrývá rozporuplnou osobnost, která irituje řadu lidí v průřezu let a politických událostí v mládežnickém světě tzv. Mikrokolektivního hnutí.  

Dozvědět se více

 

Povídkový soubor U piva se nemluví předkládá propletené lidské osudy v nelítostném a absurdním časoprostoru. Vypravěč se sice obrnil vtipem, ale přesto ví, že jej realita dožene. Z příběhů vystupuje sebeironie, která stojí v kontrastu proti touze žít a především prožívat. Touhy, vášně, události… Samotný čin ovšem často steče po povrchu a zůstane pouze myšlenkou. Zásadní částí knihy je její výtvarný doprovod, který spoluutváří atmosféru plnou lidských karikatur a pokroucené skutečnosti.

Dozvědět se více

  Zatím určitě nejlepší sbírka textů, (básní), již známého autora.

Dozvědět se více