to je název motivační knihy rozhovorů s tělesně postiženými lidmi, kteří dosáhli i přes svůj handicap pozoruhodných výkonů.

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

 Anotace:

Musela jsem zakusit bolestivý Pád, mrazivé peklo a boj o život, abych pod vedením mimořádné osoby konečně spatřila ryzí světlo, které mě probudilo z temnot a nastolilo pravý způsob bytí, ve kterém prožívám zázraky, uzdravuji se na duchu i na těle, plním si své sny a oprošťuji se od nemocí, strachů a zakořeněných bloků. Stala jsem se sama sobě Mistrem, nalezla jsem svou prapodstatu a komunikuji se světelnými bytostmi, anděly a svým strážným andělem.

Tuto svoji pravdivou výpověď jsem sepsala pro všechny ty, kteří si přejí šťastnější život. 

 http://www.energickecentrum.cz/cesta-domu-praxe-_-pod-ochranou-andelu

Sbírka básní, v níž se snoubí.... Vášeň. Bolest. Něha. Touha. Nenávist. Lásku doprovází mnoho hlubokých citů a má nespočet podob. Nejjasnějších barev a nejvýraznějších kontrastů nabývají ve slovech básníka.

Jaké byly klíčové okamžiky nejen herecké kariéry Zdeny Herfortové? Odpověď se ukrývá v této částečně autobiografické knize. Příběh oblíbené brněnské herečky je vylíčen za asistence notné dávky kromobyčejně vyvedených dobových fotografií.

Špalíček tradičních u nás notoricky známých pohádek. Pohádky jsou krátké, na čtení dětem na dobrou noc jako dělané. Pohádky upravil Josef Karel Grumlík. Ilustroval Vladimír Gottwald. Jedná se o kapesní formát, knížka je tedy vhodná i na cesty.

Cesta na Nový Zéland v tomto případě autorce posloužila jakožto účinná duševní terapie. Pobyt v daleké zemi si vybrala mj. také proto, aby si utřídila myšlenky a srovnala životní dráhu, po níž chce dále pokračovat. Záměr se povedl a ona teď chce čtenáři nabídnout své svědectví a zážitky, to, jak poznala sama sebe. Protože právě sebepoznání je smyslem dalekých výprav. Tento cestopis čtenáře přesvědčí, že nikdy není pozdě na to, aby člověk zažil neobyčejné věci. Jen se nebát a konečně se rozhoupat…

Románový příběh o generaci, která dospívala v 60. letech. Radim se setkává s Marcelou již v první třídě. Později se seznamuje s Pavlínou, na střední škole ještě s Dášou. Román zachycuje osudy této čtveřice, jejich sny, první lásky…