Tato publikace je věnována téměř zapomenutému, čestnému a skromnému sportovci, který byl neobyčejně úspěšný. Vždyť získal dohromady pět olympijských medailí a to je stejný počet, jaký má nezapomenutelný dříč, běžec Emil Zátopek. Do dnešních dnů tento počet překonává pouze fenomenální Věra Čáslavská, která je se svými čtyřmi stříbrnými a sedmi zlatými medailemi z olympijských her patrně nedostižitelná. Ta se počtem olympijských medailí vyrovnala oběma borcům po olympiádě v Tokiu v roce 1964 a o čtyři roky později prožila zlatou žeň na olympiádě v Mexiku, čímž se od obou jmenovaných odpoutala. A samozřejmě také vynikající rychlobruslařka, ale i výtečná cyklistka Martina Sáblíková, medailistka olympiád zimních, na tu se nesmí zapomenout. Avšak vždy je nutné si uvědomit, v jakých podmínkách naši dva prve uvedení borci působili, oni skutečně řádně pracovali a teprve po práci vyráželi tak, jak sportovci říkají „na plac“. Vrcholový sport se v jejich časech dělal jinak a v éře Váchově obzvláště.





Dozvědět se více

 to je název motivační knihy rozhovorů s tělesně postiženými lidmi, kteří dosáhli i přes svůj handicap pozoruhodných výkonů.

 

Dozvědět se více

 

 

Knížka o rozsahu 178 stran běžného formátu nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.

Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné. Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly.  Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: „Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi.“  Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.

Dozvědět se více

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

Dozvědět se více

 Sfumato je autobiografický román,  který ve  současném  vztahovém příběhu ženy a muže střední generace předkládá i neotřelý intimní  příběh staré aristokratické rodiny.  Soustřeďuje obsah především na politicky i společensky zlomové situace posledních 100 let  Českého, Československého  a Slovenského státu.
V obsahové rovině děje, který se odehrává převážně v krajské metropoli a popisuje historické momenty posledních sto let a to s převážným vlivem na rodinu. Velkým přínosem je aktuální výpověď společenského a místopisného charakteru celého našeho regionu - jadrný popis reálné současnosti

Dozvědět se více

  

Dozvědět se více

Dozvědět se více

Kniha nesoucí podtitul „Zamyšlení nad problematikou vědecké práce v etnologii“ je výsledkem třicetiletého působení autorky v Akademii věd ČR v Brně. Sborník brilantně napsaných esejí o etnologii – vědním oboru, který nás denně provází v různých formách. Autorka knihu napsala nejen k užitku ostatním etnologům, ale jakožto i čtivou a zajímavou publikaci pro laickou veřejnost.

Kniha obsahuje obrazovou přílohu.

Dozvědět se více

První básnická sbírka laureátky 42. ročníku Literární soutěže Františka Halase, která je určena pro mladé, začínající autory.

Ilustrace Jan Karpíšek.

Dozvědět se více