Tato publikace je věnována téměř zapomenutému, čestnému a skromnému sportovci, který byl neobyčejně úspěšný. Vždyť získal dohromady pět olympijských medailí a to je stejný počet, jaký má nezapomenutelný dříč, běžec Emil Zátopek. Do dnešních dnů tento počet překonává pouze fenomenální Věra Čáslavská, která je se svými čtyřmi stříbrnými a sedmi zlatými medailemi z olympijských her patrně nedostižitelná. Ta se počtem olympijských medailí vyrovnala oběma borcům po olympiádě v Tokiu v roce 1964 a o čtyři roky později prožila zlatou žeň na olympiádě v Mexiku, čímž se od obou jmenovaných odpoutala. A samozřejmě také vynikající rychlobruslařka, ale i výtečná cyklistka Martina Sáblíková, medailistka olympiád zimních, na tu se nesmí zapomenout. Avšak vždy je nutné si uvědomit, v jakých podmínkách naši dva prve uvedení borci působili, oni skutečně řádně pracovali a teprve po práci vyráželi tak, jak sportovci říkají „na plac“. Vrcholový sport se v jejich časech dělal jinak a v éře Váchově obzvláště.





Dozvědět se více

Máte rádi záhady a tajemno? Tak právě pro Vás je tato kniha která Vás osloví a zaujme . Jsou to příběhy podle skutečných událostí, které se staly autorce, která sama zažila a zdokumentovala během svých cest a průzkumů záhadných míst u nás a v zahraničí. Dozvědět se více

Knížka Dlouháni byla vydána ke stým narozeninám autorky p. Marty Mokré.

Narodila se v Brně v roce 1921 kde prožila celý život, a v dobrém zdraví se dožila letos 10. února 2021 sta let. Tento příběh o kamarádech dlouhánech napsala i ilustrovala jako odreagování se od nepříznivých životních událostí, které ji potkaly. Sama o tom říká, že tyto události minuly, aby udělaly místo veselému povídání, které si čtenáři mají možnost přečíst. Dosud bere život spíše pozitivně a vesele, což jistě život zpříjemňuje i prodlužuje. Domnívám se, že by toto veselé povídání mohlo přispět k většímu optimismu ve společnosti, která je v této době těžce zkoušena nemocí způsobenou virem Covid-19.





Dozvědět se více

 Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý. Řada z nich má gotické jádro, většina prošla úpravami v době baroka a renesance a nechybí mezi nimi ani kostely stavebně i interiérem moderní, ba nejmodernější. Každý z nich má však nejen svou charakteristickou podobu, ale i jakési zajímavé a tajemné fluidum. To každého návštěvníka hned u vchodu ovane, uvitá a nenásilně ho přinutí se aspoň na chvíli zastavit a obrátit mysl k neznámým tajemným výškám, jež navozují klid a možnost zamyslet se i nad sebou samým. Mnohdy to přinese i úlevu od každodenních starostí. Není asi divu že právě ony brněnské kostely jsou Brňany i návštěvníky Brna proto často vyhledávány a těší se také velké úctě a vážnosti. 

 

Dozvědět se více

 

Autor knihy Miloš Šťastný pochází ze severočeského Děčína. Říká, že pokud chce člověk svůj život naplnit, musí mít nějakého koníčka. Jemu se dětský sen splnil. Stal se strojvedoucím. Důchodcovský věk mu otevřel naplno stavidla k ostatním zálibám, kterým se nemohl stoprocentně věnovat. Přesto však jedna linie stále drti- la jeho myšlenky tak dlouho, až si řekl, že se s nimi musí podělit v nějaké knize.

   Kapitolami knihy probleskují osudy jeho kamaráda Viktora s jeho myšlenkami a vztahy, pátrajícími po opravdovém přátelství. V kontextu dokumentů odkrývá rozporuplnou osobnost, která irituje řadu lidí v průřezu let a politických událostí v mládežnickém světě tzv. Mikrokolektivního hnutí.  

Dozvědět se více

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

Dozvědět se více

 Touto knihou nabízím vplout po Křišťálové řece do mé dimenze...

Když jsem zemřela poprvé, vrátil se mi Život.

Když jem zemřela podruhé, vrátila jsem se Sobě.

Když jem zemřela potřetí, vrátilo se mi Bytí.

http://www.energickecentrum.cz/knihy

 

Cesta domů-praxe je mou 11 letou výpovědí od prožitku malé smrti v r. 2006, kdy jsem při operaci s nádory na děloze přímo slovy primáře ,,utekla hrobníkovi z lopaty“… S navrácením mne zpět do mého těla (i přesto, že jsem se již nechtěla vrátit, po cca 8 pozemských hodinách mimo tělo bylo dáno jinak a byla jsem ,,šoupnuta“ nekompromisně zpět!), s navrácením v mé prapůvodní hladině delta a následovným otevřením mých spících očí a tím jsem se odpoutávala z umělých vzorců myšlení uložených v podvědomí... nastolením absolutní změny mého Žití, kdy mne již vedlo jen mé srdce, nebo chcete-li vyšší Já,nebo lze to vyjádřit ještě i jinými slovy a to: Kdy mne již vedli čistě nanebevzatí průvodci, na které jsem zůstala napojena, až po navrácení se do svého bytí zcela. Jednoduše řečeno, spustil se můj vlastní cleaner a tím započato i ukončeno VŠE. 

Dozvědět se více

 Anotace:

Musela jsem zakusit bolestivý Pád, mrazivé peklo a boj o život, abych pod vedením mimořádné osoby konečně spatřila ryzí světlo, které mě probudilo z temnot a nastolilo pravý způsob bytí, ve kterém prožívám zázraky, uzdravuji se na duchu i na těle, plním si své sny a oprošťuji se od nemocí, strachů a zakořeněných bloků. Stala jsem se sama sobě Mistrem, nalezla jsem svou prapodstatu a komunikuji se světelnými bytostmi, anděly a svým strážným andělem.

Tuto svoji pravdivou výpověď jsem sepsala pro všechny ty, kteří si přejí šťastnější život. 

 http://www.energickecentrum.cz/cesta-domu-praxe-_-pod-ochranou-andelu

Dozvědět se více

 Hotel Korso před rokem 1989 a krátce po tomto roce byl hotel s tou nejhorší pověstí v Brně. Autorka zde pracovala v této době jako recepční a mistrně zaznamenala zážitky z této doby a to se šokující otevřeností a přitom s humorem.

Dozvědět se více