Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý. Řada z nich má gotické jádro, většina prošla úpravami v době baroka a renesance a nechybí mezi nimi ani kostely stavebně i interiérem moderní, ba nejmodernější. Každý z nich má však nejen svou charakteristickou podobu, ale i jakési zajímavé a tajemné fluidum. To každého návštěvníka hned u vchodu ovane, uvitá a nenásilně ho přinutí se aspoň na chvíli zastavit a obrátit mysl k neznámým tajemným výškám, jež navozují klid a možnost zamyslet se i nad sebou samým. Mnohdy to přinese i úlevu od každodenních starostí. Není asi divu že právě ony brněnské kostely jsou Brňany i návštěvníky Brna proto často vyhledávány a těší se také velké úctě a vážnosti. 

Knížka o rozsahu 178 stran běžného formátu nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.

Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné. Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly.  Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: „Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi.“  Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

Legionář, spisovatel, novinář, bojovník proti nacismu. To všechno byl PhDr. Josef Kudela, rodák z Horní Lhoty (1886 - 1942). Publikace pojednává o životě této významné osobnosti, která je spjata zejména s Brnem. Autor popisuje Kudelova gymnaziální léta v Opavě, studium klasické filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jihu Moravy, posléze zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku, následný návrat k profesi pedagoga po návratu domů, účast v odboji proti nacismu, zatčení gestapem a skon v osvětimském koncentračním táboře. Více info na stránkách brněnské encyklopedie.

Kniha nesoucí podtitul „Zamyšlení nad problematikou vědecké práce v etnologii“ je výsledkem třicetiletého působení autorky v Akademii věd ČR v Brně. Sborník brilantně napsaných esejí o etnologii – vědním oboru, který nás denně provází v různých formách. Autorka knihu napsala nejen k užitku ostatním etnologům, ale jakožto i čtivou a zajímavou publikaci pro laickou veřejnost.

Kniha obsahuje obrazovou přílohu.

Povídky plné magie, démonů a duchů z pera třebíčské šamanky Renaty Šťastné. Obal a ilustrace Petr Nováček.

Špalíček dvanácti krásných pohádek pro děti. Nečekejte notoricky známé příběhy, nýbrž nová, ještě neokoukaná vyprávění. Ani těmto novým pohádkám však nechybí velké kouzlo a ukrytá moudrost, tedy to, co se od pořádné pohádky očekává. Každou z dvanácti pohádek doprovází obrázek od Michaela Keršnera, který čtenáře spolehlivě uvede do světa plného fantazie…

Špalíček tradičních u nás notoricky známých pohádek. Pohádky jsou krátké, na čtení dětem na dobrou noc jako dělané. Pohádky upravil Josef Karel Grumlík. Ilustroval Vladimír Gottwald. Jedná se o kapesní formát, knížka je tedy vhodná i na cesty.