Knihu posíláme do světa v divných časech, ale snad vzpomínka na doby, kdy svět se zdál ještě v pořádku, povzbudí…
Projděte se s námi ulicemi, náměstími i parky moravského města Brna, potěšte se pohledem na brněnské řeky i jeho moderní architekturu, přečtěte si o minulosti – ale kde začíná historie a kde dnešek pro nás pamětníky a kde pro naše vnoučata?
Snad nám napoví půvabné akvarely Zdeňka Bláhy, fotografie Přemysla Dížky a autora textů, Ladislava Vencálka. Tři staří Brňané popisují město, jeho minulost i dnešek s nadhledem a humorem. Dozvědět se více

Skutečné vzdělání není o profesi, ale o Životě.
Moudrý vždy dá poraditi sobě, leda radili-li by mu blbě.
Neřiť se, řiď se.

Kniha není sbírkou citátů, ale spíše indícií, zkrátka takový
koncentrovaný souhrn konstatování obecných faktů.

"Co je to ten poidibioq - boiqipiod?"

Představ si Svět a na něm chaoticky rozházené, poskakující informace,
jako jednotlivá písmena, pro lepší představu, klidně všech abeced co znáš.
Lámání přes koleno, přitahování za vlasy, vždy vedlo jen k násilí, bezpráví
a nikdy k harmonii, souznění, Klidu a Pohodě. Motiv symbolizuje
nenásilnou objektivní selekci a uspořádání toho, co již existuje,
aby to prostě sedělo a tak i podstatu obsahu této,
sice malé, ale dospělé knihy, která je o to víc pro děti,
včetně těch zbloudilých, hledajících...
Ostatní písmena na sebe také navazují, ne však tvarem, ale významem
a do hlavy, stejně jako do každého slova,
určitá písmena patří a jiná to celé jen komplikují.
Písmenný ornament současně poukazuje na dvě možnosti, strany mince,
jako jin - jang, jinak dobro - zlo, nebo nebe - peklo,
pravda - lež, ano - ne, true - false, 1 - 0 atd.

Tak hluboké myšlenky nemá ani mořský ďas..:) Dozvědět se více

 Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý. Řada z nich má gotické jádro, většina prošla úpravami v době baroka a renesance a nechybí mezi nimi ani kostely stavebně i interiérem moderní, ba nejmodernější. Každý z nich má však nejen svou charakteristickou podobu, ale i jakési zajímavé a tajemné fluidum. To každého návštěvníka hned u vchodu ovane, uvitá a nenásilně ho přinutí se aspoň na chvíli zastavit a obrátit mysl k neznámým tajemným výškám, jež navozují klid a možnost zamyslet se i nad sebou samým. Mnohdy to přinese i úlevu od každodenních starostí. Není asi divu že právě ony brněnské kostely jsou Brňany i návštěvníky Brna proto často vyhledávány a těší se také velké úctě a vážnosti. 

 

Dozvědět se více

 to je název motivační knihy rozhovorů s tělesně postiženými lidmi, kteří dosáhli i přes svůj handicap pozoruhodných výkonů.

 

Dozvědět se více

 

Autor knihy Miloš Šťastný pochází ze severočeského Děčína. Říká, že pokud chce člověk svůj život naplnit, musí mít nějakého koníčka. Jemu se dětský sen splnil. Stal se strojvedoucím. Důchodcovský věk mu otevřel naplno stavidla k ostatním zálibám, kterým se nemohl stoprocentně věnovat. Přesto však jedna linie stále drti- la jeho myšlenky tak dlouho, až si řekl, že se s nimi musí podělit v nějaké knize.

   Kapitolami knihy probleskují osudy jeho kamaráda Viktora s jeho myšlenkami a vztahy, pátrajícími po opravdovém přátelství. V kontextu dokumentů odkrývá rozporuplnou osobnost, která irituje řadu lidí v průřezu let a politických událostí v mládežnickém světě tzv. Mikrokolektivního hnutí.  

Dozvědět se více

 

Povídkový soubor U piva se nemluví předkládá propletené lidské osudy v nelítostném a absurdním časoprostoru. Vypravěč se sice obrnil vtipem, ale přesto ví, že jej realita dožene. Z příběhů vystupuje sebeironie, která stojí v kontrastu proti touze žít a především prožívat. Touhy, vášně, události… Samotný čin ovšem často steče po povrchu a zůstane pouze myšlenkou. Zásadní částí knihy je její výtvarný doprovod, který spoluutváří atmosféru plnou lidských karikatur a pokroucené skutečnosti.

Dozvědět se více

  Kniha pro ty, kteří chtějí být zdraví a žít spokojené Životy v harmonii.

http://www.energickecentrum.cz/knihy

Dozvědět se více

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

Dozvědět se více

 Touto knihou nabízím vplout po Křišťálové řece do mé dimenze...

Když jsem zemřela poprvé, vrátil se mi Život.

Když jem zemřela podruhé, vrátila jsem se Sobě.

Když jem zemřela potřetí, vrátilo se mi Bytí.

http://www.energickecentrum.cz/knihy

 

Cesta domů-praxe je mou 11 letou výpovědí od prožitku malé smrti v r. 2006, kdy jsem při operaci s nádory na děloze přímo slovy primáře ,,utekla hrobníkovi z lopaty“… S navrácením mne zpět do mého těla (i přesto, že jsem se již nechtěla vrátit, po cca 8 pozemských hodinách mimo tělo bylo dáno jinak a byla jsem ,,šoupnuta“ nekompromisně zpět!), s navrácením v mé prapůvodní hladině delta a následovným otevřením mých spících očí a tím jsem se odpoutávala z umělých vzorců myšlení uložených v podvědomí... nastolením absolutní změny mého Žití, kdy mne již vedlo jen mé srdce, nebo chcete-li vyšší Já,nebo lze to vyjádřit ještě i jinými slovy a to: Kdy mne již vedli čistě nanebevzatí průvodci, na které jsem zůstala napojena, až po navrácení se do svého bytí zcela. Jednoduše řečeno, spustil se můj vlastní cleaner a tím započato i ukončeno VŠE. 

Dozvědět se více