Autor Jan Kruml v ní dokládá, že nešlo jen o umístění pomníku, ale především o zápas o jeho prosazení. Iniciativu na postavení pomníku podal plk. Emil Boček za československé letce v RAF. K návrhu se přidalo 16 občanských sdružení Brna. Ti se sdružili do Výboru pro postavení pomníku E. Beneše. Z veřejné sbírky pořídili oduševnělou sochu prezidenta a docílili postavení pomníku před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Jeho slavnostní odhalení se konalo 10.dubna 2010. Od té doby se u něj se u něj pořádají shromáždění k oslavě československého zápasu o státní svrchovanost a demokracii.




Dozvědět se více

Příběh je mladého muže, který na chvili uvěřil v lepší stránky života....

Dozvědět se více

Publikace pojednává o bojích během druhé světové války na východě Evropy. Na konci obrazová příloha.

Dozvědět se více

Historie vojska Čechů a Slováků v zemi ruského cara. Publikace obsahuje také obrazovou přílohu.

Dozvědět se více

Více než 500 medailonků občanů okresu Brno-venkov, kteří padli (nebo byli popraveni či umučeni) během protifašistického odboje v letech 1939–1945.

Jedná se o další knihu z edice Brněnský legionář. Nad vydáním této knihy přebírá záštitu hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek.

Součástí publikace jsou i fotografie, dobové dokumenty atd.

Dozvědět se více

Jedná se o reprint vydání z roku 1922 (vydal Památník odboje v Praze), které vyšlo k památce pětiletého výročí bitvy u Zborova, která se uskutečnila v roce 1917.

Dozvědět se více

Autor objasňuje pojem "wervolf" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům. Autor se věnuje i postavení německé menšiny na našem území před vypuknutím druhé světové války, aby následně popsal také osudy sudetských Němců po odsunu z Československa.

V příloze se vyskytují znamé (Mnichovská dohoda), méně známé i vyloženě vzácné dokumenty jako například přísaha, zákony, značky Wehrwolfu, mapa výskytu skupin této organizace a chronologie jejích akcí. Nechybí celá řada dobových fotografií, plánků a důležitých listin.

Jedná se o další titul z edice Brněnský legionář. Kniha vyšla s podporou Jihomoravského kraje.

Druhé vydání, tentokrát pevná vazba.

Dozvědět se více

Legionář, spisovatel, novinář, bojovník proti nacismu. To všechno byl PhDr. Josef Kudela, rodák z Horní Lhoty (1886 - 1942). Publikace pojednává o životě této významné osobnosti, která je spjata zejména s Brnem. Autor popisuje Kudelova gymnaziální léta v Opavě, studium klasické filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jihu Moravy, posléze zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku, následný návrat k profesi pedagoga po návratu domů, účast v odboji proti nacismu, zatčení gestapem a skon v osvětimském koncentračním táboře. Více info na stránkách brněnské encyklopedie.

Dozvědět se více

 Druhé světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně  hledány kořeny pozdějšího politického vývoje  Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná.  Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy  anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.

    Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé. Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.

Dozvědět se více